20. července 1969 (50 let) – Na povrchu Měsíce přistáli první lidé – američtí astronauti – a tento mimořádný okamžik dodnes zůstává nejspektakulárnější událostí v celých dějinách dobývání vesmíru Pozemšťany:
Přistání na Měsíci se uskutečnilo pouze necelých 9 let po vůbec prvním pilotovaném vesmírném letu (sovětský kosmonaut Jurij Gagarin v dubnu 1961), bylo vrcholem amerického kosmického programu založeného na nosných raketách Saturn a trojmístných pilotovaných vesmírných lodích Apollo, celému programu dal konkrétní cíl americký prezident John Fitzgerald Kennedy (v úřadě 1961 – † 1963), když v reakci na sovětský náskok při neoficiálním americko-sovětském soupeření v dobývání vesmíru označil (v květnu 1961) za americký cíl přistání lidí na Měsíci do konce 60. let, technické i organizační zajištění tohoto programu prováděl Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (National Aeronautics and Space Administration, NASA), lety startovaly z floridského mysu Canaveral a přistávaly do moře, na projektu se významně podílel někdejší nacistický raketový konstruktér Wernher von Braun, který byl za Druhé světové války tvůrcem velmi účinných balistických raketových střel V-2, jimiž Německo ničivě ostřelovalo Londýn, von Braun byl r. 1945 Američany zajat a pak využíván jako odborník, první pilotovaný let kosmické lodi Apollo byl připraven r. 1967, ale ještě před ostrým startem došlo v kabině k požáru a všichni 3 astronauti uhořeli, první pilotovaný let Saturn – Apollo se uskutečnil v říjnu 1968 (Apollo 7), Američanům se pak podařilo technicky vyřešit a prakticky zrealizovat nejobtížnější fáze cesty na Měsíc a zpět, a sice odpoutání lunárního přistávacího modulu (se 2 astronauty) od Apolla (se zbývajícím pilotem) a po pobytu na měsíčním povrchu opětné spojení obou dopravních prostředků, Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969, posádku tvořili Neil Amrstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins, do vesmíru je vynesla raketa Saturn, modul s Armstrongem a Aldrinem přistál na Měsíci v Moři klidu (Mare Tranquillitatis) 20. července ve 20:17 h univerzálního času a o šest a půl hodiny později Armstrong a po něm Aldrin vystoupili na měsíční povrch, jednalo se o vůbec první lidskou přítomnost na přírodním vesmírném tělese mimo Zemi, astronauti pobyli na Měsíci téměř 1 den, během nějž umístili v lokalitě pamětní plaketu, nasbírali 22 kg měsíčních hornin a pořídili řadu snímků i videozáběrů, celá expedice přistála na Zemi v Tichém oceánu 24. července, Sovětský svaz se křečovitě pokusil snížit význam americké výpravy vysláním – v přesně téže době – bezpilotní sondy Luna 15, která měla s nákladem měsíčních horninových vzorků těsně předstihnout vracející se Američany, ale na Měsíci ztroskotala, a její mise tak skončila fiaskem.
That's one small step for a man, one giant leap for mankind.
Neil Armstrong, Moon, July 20, 1969
Projekt Apollo má drobné, ale zajímavé české/československé souvislosti: Armstrong si do kosmické lodi vzal s sebou k poslechu nahrávku symfonie Z Nového světa od Antonína Dvořáka, vysílání přímého přenosu z přistání Československou televizí (která se tak ještě dokázala zařadit mezi média svobodného světa) bylo v naší zemi poslední ozvěnou loňského liberalizačního a na Západ otevřeného Pražského jara (zlikvidovaného v srpnu 1968 sovětskou vojenskou invazí), Američané podnikli na Měsíc celkem 6 expedic, přičemž posledním astronautem na Měsíci se stal r. 1972 Eugene Cernan, jehož prarodiče byli slovenského a českého původu, na let Apolla si vzal s sebou československou vlajku.
https://www.revell.de/en/products/modelmaking/space-scifi/apollo-11-columbia-eagle.html#&gid=1&pid=1
https://www.express.co.uk/news/weird/963446/Moon-landing-fake-NASA-hoax-Apollo-11-conspiracy-theory-David-Meade
https://www.newsweek.com/inside-apollo-11-you-can-now-listen-buzz-aldrin-and-neil-armstrongs-1043435
https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/510481-apollo-11-ctyri-dny-do-pristani-na-mesici.html
https://www.historicalmedia.net/listing/579034598/replica-of-plaque-left-on-the-moon-by