Jaroslav Foglar (6. 7. 1907 Praha – 23. 1. 1999 Praha)  

     Český spisovatel literatury pro (zejména chlapeckou) mládež, redaktor časopisů pro dospívající, nejlepší a nejvlivnější český volnočasový pedagog všech dob.

     Foglar, který vyrůstal v rodině, kde otec záhy zemřel (Jaroslavovi byly tehdy 4 roky), vystudoval (1924) střední obchodní školu a několik let pracoval jako firemní úředník. Velmi brzy (1923) však začal publikovat dobrodružné prózy pro mládež. Již v dětství přišel do kontaktu se skautingem (v českém prostředí tato dětská organizace má název Junák – český skaut), avšak členem byl až od r. 1923 (získal skautskou přezdívku Jestřáb, podle níž byl pak znám celý život).

     V r. 1925 přišel do pražského skautského oddílu Dvojka, který pak vedl 60 let (1927 – 1987); když přicházely politické zákazy skautingu, čelil jim tím, že oddíl vždy převedl pod hlavičku některé legálně existující mládežnické organizace.

     V r. 1934 Foglar vyhrál s knihou Modrý život Jiřího Dražana soutěž nakladatelství Melantrich o nejlepší knihu pro mládež a v r. 1935 začal v Melantrichu pracovat (úspěšná kniha později vycházela pod názvem Přístav volá).

     V r. 1935 inicioval vznik Mladého hlasatele – melantrišského časopisu pro mládež. Z Foglarovy iniciativy Hlasatel podněcoval a metodicky podporoval vznik a existenci čtenářských klubů (o minimálně 4 členech). Kluby existovaly na skautských zásadách, ale obešly se bez skautské ideologie (která – přicházejíc z anglosaských zemí svého původu – měla vždy náboženské zabarvení, což však v českém prostředí působilo jako cizorodý prvek). Myšlenka klubů Mladého hlasatele se rychle šířila: v r. 1941 jich bylo téměř 25 tisíc, takže kluby sdružovaly asi 100 000 mladých lidí staršího žákovského věku; jedná se o jev, který ve světě neměl a nemá obdoby.  

     Potřeba šířit podněty pro klubovou činnost kvalifikovanou, ale zároveň poutavou formou přivedla Foglara k vytvoření kresleného seriálu Mladého hlasatele o fiktivním čtenářském klubu nazvaném Rychlé šípy; kreslířem byl Jan Fischer (1907 – 1960) a první díl seriálu vyšel 17. prosince 1938. Rychlé šípy se staly nejúspěšnějším a nejvlivnějším kresleným seriálem v dějinách české komiksové tvorby. Mají zásadní podíl na tom, že Foglarova činnost vedla ke vzniku unikátní foglarovské subkultury, kterou až do konce 20. století přejímaly a udržovaly – ovšemže v různé míře – celé generace mládeže i dospělých.

     V letech 1936 – 1947 Foglar publikoval souvislou řadu úspěšných románů o dobrodružstvích chlapců v raně teenagerovském věku. Foglar viděl a prezentoval prepubertální a raně pubertální chlapectví jako ideální životní období, v němž lze soustavným a promyšleným sebeutvářením osobnosti vybudovat pevné základy pro celý další harmonický, spokojený a úspěšný život. Foglarova tvorba a praktická výchovná činnost byly o to cennější, že se uskutečňovaly na pozadí nanejvýš dramatických událostí, od Velké hospodářské krize přes zánik demokratického Československa až po německou okupaci a Druhou světovou válku: bylo to období náchylné k poklesu zdravé mezilidské sounáležitosti, ke vzniku krizí v rodinných aj. vztazích a k úpadku péče o cílený rozvoj mládeže; Foglarova tvorba se těmto rizikům stavěla do cesty. 

     Pro tematické označení Foglarovy tvorby se patrně nejlépe hodí pojem imaginativní realismus, spojovaný obecněji s dobrodružnou tvorbou od sklonku 19. století do poloviny 20. století. Foglar se zásadně vyhýbá jakýmkoli odkazům na konkrétní místní reálie; velkoměsto Rychlých šípů (i jiných hrdinů) je bezejmenné a četné přírodní lokality mívají jen romanticky tematická jména (podobná např. indiánským pojmenováním). Foglar je sugestivním vypravěčem s přiměřeně bohatým výrazovým rejstříkem, jejž dokázal rozprostřít od působivého líčení ponurých a tajemných míst přes příběhy v panenských přírodních sceneriích až po humor se smyslem pro groteskní drobnokresbu. Napínavé výpravy chlapců do neznáma jsou nepochybně metaforou iniciačních zkušeností předznamenávajících překročení prahu dospělosti, ovšem erotiku tu nenajdeme; Foglarova apoteóza (oslavná prezentace) zdravé chlapecké fyzičnosti je nepochybně inspirována atmosférou mužného, poněkud puritánského přátelství zpopularizovaného spisovateli viktoriánské a edwardiánské Anglie (Rudyard Kipling) a jejich americkými vrstevníky (Francis Bret Harte aj.). Foglar sám udržoval několik nedlouhých vztahů se ženami, ale jinak se cele věnoval své práci literární i oddílové.  

     V r. 1941 nacistická cenzura Mladý hlasatel zakázala a po válce jej nahradil časopis Vpřed: dvojice Foglar – Fischer v něm s Rychlými šípy pokračovala v letech 1946 – 1948, než přišel další zákaz, tentokrát po komunistickém státním převratu.

     V období liberalizace 60. let Foglar pokračoval v psaní knih i Rychlých šípů: novým kreslířem se stal r. 1968 Marko Čermák (* 1940): výtvarník, tramp a hudebník populární countryové skupiny Greenhorns (Zelenáči). Po sovětské vojenské invazi r. 1968 byl obsah sešitů s Rychlými šípy ve stále větší míře doplňován jinými komiksy, až r. 1971 bylo vydávání zakázáno úplně.

     Foglar zákaz publikování obešel až r. 1984, kdy začal společně s Kájou Saudkem, nejproslulejším českým komiksovým kreslířem, invenčně čerpajícím z americké tradice žánru, publikovat dobrodružné kreslené seriály v časopise České speleologické společnosti: po obsahové stránce tyto výtvory neznamenaly velký přínos, ale ukázaly, že Foglarovo vypravěčství je kompatibilní i s výtvarně modernizovaným pojetím.

Po Sametové revoluci r. 1989 nastala nová vlna čtenářského zájmu o Foglara, znovu vyšla jeho starší díla, ale Foglar, limitovaný vysokým věkem a slábnoucím zrakem, už vydal jen několik prací, většinou vzpomínkových a bilančních. Po r. 1995 drtivá většina české mládeže absorbovala vpád informačních technologií do všech oblastí života, zaměřila se na posilování své pozice na trhu studijních a pracovních příležitostí, odklonila se od dobrodružného pobytu v přírodě spíše k bodybuildingu a fitnessu a své další trávení volného času spojila s městskou relaxační zábavou, takže na počátku 21. století se zájem o foglarovský svět udržuje – se slábnoucí intenzitou – jen v rodinách, kde tato tradice bývala silná.

     Některá díla: 

Romány Modrý život Jiřího Dražana (1934; později vydáváno jako Přístav volá), Boj o první místo (1936), Hoši od Bobří řeky (1937; patrně nejpopulárnější Foglarova kniha mimo tematiku Rychlých šípů, silně inspirovaná Foglarovým skautským oddílem Dvojkou a jejími letními tábory ve Sluneční zátoce na řece Sázavě u Ledče nad Sázavou), Chata v Jezerní kotlině (1939), Historie Svorné sedmy (1940), Pod junáckou vlajkou (1940), Když Duben přichází (1944), Tajemná Řásnovka (1965), Poklad Černého delfína (1966; děj je umístěn na Staré Město pražské), Kronika Ztracené stopy (1967; spíš než o román jde o instruktážní knihu: děj je podřízen záměru uvést textově i nákresově podrobné návody pro klubovou činnost; zřetelná inspirace knihou Dva divoši od anglokanadského spisovatele Ernesta Thompsona Setona, 1860 – 1946, který může být považován za jeden z Foglarových vzorů), Devadesátka pokračuje (1969; volné pokračování knihy Pod junáckou vlajkou), Dobrodružství v Zemi nikoho (1969), Strach nad Bobří řekou (1990; volné pokračování knihy Hoši od Bobří řeky);

Románová trilogie o klubu Rychlých šípů, pátrajících v ponuré městské čtvrti Stínadlech, jejíž chlapci jsou sdruženi v organizaci nazývané Vontové, po tajemném hlavolamu ježku v kleci Záhada hlavolamu (1941; televizní seriál 1969, film 1993), Stínadla se bouří (1947), Tajemství Velkého Vonta (1986 vydáno česky v Západním Německu, v Československu až 1990);

     Kreslené seriály Rychlé šípy (kreslíři Jan Fischer, Marko Čermák; vycházelo 1938 – 1971, ovšem s vynucenými přestávkami), speleologická trilogie Modrá rokle, Ztracený kamarád, Jeskyně Saturn (1984 – 1991);

Humoristické knížky Tábor smůly (1938), Nováček Bubáček píše deník (knižně 1990);

Autobiografie Život v poklusu (1990).

http://www.skautskyinstitut.cz/skautske-stoleti/jaroslav-foglar-1907-1999/

https://img.signaly.cz/upload/8/4/072c79c23682ab623035b07660768b/rychl%C3%A9%20%C5%A1%C3%ADpy.jpg

http://morio.wbs.cz/31-kultura-46ab34f6846c0_275x183.jpg