24. Vybrané události i osobnosti jihočeských dějin
Doba bronzová: obchod Cu (Alpy) + Sn (Krušné hory).
Doba laténská: JZ Čechy součástí keltské pravlasti: oppidum Třísov a druidské shromaždiště Obří hrad na Šumavě.
Raný středověk: kmen Dulaba (Doudlebové) – ale nebyl to (nářečně a kulturně definovaný) kmen; šlo o regionálně samosprávnou součást kmene Čechů. Doudleby, Chýnov, Netolice – podle Kosmovy kroniky součást hradské soustavy Boleslava I. (správní hradiště – ale tahle přemyslovská, nebo slavníkovská?).
Vrcholný středověk: románský sloh: premonstrátský klášter Milevsko (opat Gerlach/Jarloch mezi pokračovateli Kosmovými), hrad Landštejn na Trojmezí, kostelík na Hosíně. Gotika: přemyslovský hrad Zvíkov, města Přemysla II. Otakara: Písek, České Budějovice, Vodňany, Bechyně; klášter Zlatá Koruna na paměť vítězství u Kressenbrunnu 1260. 1279 Záviš z Falkenštejna vydrancoval rozestavěné ČB, pak popraven (za Václava II.) před Hlubokou. Vítkovský/rožmberský cisterciácký klášter Vyšší Brod: pohřebiště Rožmberků. Rožmberská gotika: monumentální, slohově harmonické kostely v Českém Krumlově (sv. Vít), Vyšším Brodě (klášterní kostel), Chvalšinách, Dolním Dvořišti.
Doba lucemburská: Karel IV. – v ČB mnohá diplomatická jednání s Rakušany aj., Masné krámy. Karlův hrádek nad Vltavou u Purkarce – mělo kolem něj být město? Zlatá stezka ve vrcholné podobě Pasov – Prachatice, Vimperk, Kašperské Hory; do Prachatic kolem r. 1500 přicházelo asi 1 500 soumarů týdně (sůl, zpět obilí aj.).
Karel IV. diplomaticky zlikvidoval rožmberský pokus o odboj (nikdo další se k nim nepřidal), ale souhlasil s vybudováním série rožmberských hradů (Dívčí Kámen, Helfenburk aj.).
Doba husitská: Jan Hus, Jan Žižka, bitva u Sudoměře 1420 (první typické husitské vítězství – nad spojenými vojsky českých katolíků), Tábor, Petr Chelčický (ideový otec Jednoty bratrské – první protestantské církve světa); Johana z Rožmitálu (pod Třemšínem) byla manželkou Jiřího z Poděbrad, její bratr Lev z Rožmitálu a na Blatné vedl české (Jiříkovo) poselstvo s návrhem mírové unie evropských panovníků „z Čech až na konec světa“.
Doba jagellonská: páni z Hradce: JH, Slavonice (renesanční perla, „malá Telč“). Počátky rozvětveného rybníkářství: Josef Štěpánek Netolický: Zlatá stoka (propojující rybníky mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí).
16. století: bří z Rožmberka: Vilém (cesta českého panstva do Itálie, nabídka polské koruny, alchymisté). Petr Vok z Rožmberka (†1611; vymření rodu): vzorový renesanční zámek Kratochvíle, JB, uplatil vpád Pasovských (to byla nepromyšlená vojenská akce na podporu Rudolfa II. – hlavně drancování). Rybníkář Jakub Krčín z Jelčan: mj. rybníky Svět a Rožmberk + odlehčovací Nová řeka (systém prokázal svoji kvalitu naposledy při povodních 2002).
1618: v bitvě u Lomnice nad Lužnicí poražena trestná výprava proti defenestrátorům (Matyáš Thurn X Karel Bonaventura Buquoy: poslední vítězství samostatně operující české armády). 1619: porážka Arnošta Mansfelda (vyslaného Friedrichem Falckým) u Záblatí – předehra Bílé hory, vypleněn luteránský Rudolfov.
Barokní doba: skladatel Adam Václav Michna z Otradovic (Chtíc aby spal), architekt Kilián Ignác Dientzenhofer (kostel Dobrá Voda u ČB).
Osvícenský absolutismus 18. století: kaplický (německojazyčný) kněz Jan Ferdinand Kindermann byl autorem tereziánské reformy, jež zavedla povinnou školní docházku na úrovni obecné školy.
Počátky ČNO: loutkář Matěj Kopecký, básník a organizátor almanachů kněz Antonín Jaroslav Puchmajer (Týn n. Vlt.). F. L. Čelakovský * 1799 Strakonice. Koněspřežka ČB – Linz – Gmunden (cca 1828 – cca 1870); Adalbert Lanna: splavňování Vltavy, první železnice do Prahy 1845; přírodní park Terčino údolí u Nových Hradů.
Rozvoj ČNO: Máchova cesta přes JČ do Itálie: hrad Borotín u Tábora, ČB, zpráva o koněspřežce (železná silnice), ČK; Josef Kajetán Tyl: pobyt v Třeboni, Strakonický dudák, v ČB hrál naposled na jevišti.
Revoluce 1848: poselstvo ze Svatováclavských lázní do Vídně k císaři finančně podpořil Jiří Buquoy, vynálezce neprůhledného hyalitového skla (že by výčitky svědomí o předcích?).
Bachovský absolutismus: KHB vezen do Brixenu přes JH a ČB (zmínka v Tyrolských elegiích). Vlastenecký biskup Jan Valerián Jirsík: česká literatura pro české tovaryše v Rakousku, 1868 první české gymnázium v ČB.
Májovci: Jan Neruda: ČB = Florencie českého jihu; tančil v Besedě.
Ruchovci a lumírovci: básník Julius Zeyer působil ve Vodňanech.
Konec století: Fráňa Šrámek žil v Písku (vliv na román Stříbrný vítr a hru Měsíc nad řekou).
Moderní realismus: prozaik (a liberální katolický kněz) Jindřich Šimon Baar: románové zpracování myticky pojatého příběhu skutečné postavy – pověstného selského siláka Jana Cimbury z Putimi u Písku.
Vojenská služba: Jaroslav Hašek (1.SV) + Švejkova budějovická anabáze (Tábor – Putim – ČB); Václav Havel (50. léta).
1918: vůdčí muž 28. října v ČB právník August Zátka (mlynářská rodina; Zátkova funkcionalistická vila v ČB); Masarykova první československá noc v ČB: prosinec 1918.
Komunistický novinář Antonín Janoušek vůdcem komunistické Slovenské republiky rad na východním Slovensku 1919.
V zámku ve Stráži nad Nežárkou žila Ema Destinnová, před 1.SV nejlepší sopranistka na světě, její nahrávka písně Kde domov můj prý rozhodla o tom, že to bude česká část ČS hymny, navštívil ji zde i TGM, zemřela 1932 v ČB nemocnici na komplikace při jinak banální operaci.
30. léta: V Mladém u ČB si našel nevěstu Veroniku Adolf Eichmann, německý nacista, za 2.SV s Heinrichem Himmlerem a Reinhardem Heydrichem hlavní organizátoři holocaustu, po válce tajně uprchl do Jižní Ameriky, unesen Izraelci (tajná služba MOSAD) do Jeruzaléma, tam souzen a 1962 popraven. V ČB v Žižkových kasárnách (dnes u Mercury) sloužil Karel Klapálek (protiněmecká odbojová organizace Obrana národa), uprchl před gestapem (posléze jeden z velitelů ČS vojáků na Blízkém východě /Tobrúk/ a v Sovětském svazu).
40. léta: nacistická likvidace ČB synagogy a Jirsíkova pomníku (poslední velké dílo Josefa Václava Myslbeka, mj. autora pomníku na Václavském náměstí v Praze). Z Kamenného Újezda pocházel Jan Zelenka Hajský – vedoucí odbojové skupiny, která zajišťovala podporu atentátníkům na Heydricha 1942.
Začátek 1945: nacistické transporty smrti: Omlenice, Včelná, Volary.
Květen 1945: demarkační čára Plzeň – Strakonice – ČB (vlastně KÚ) – Linec: sovětský tlak na vedení linie postupu, proto Písek osvobozen 2x, pomník u Vitějovic (5 armád).
1948: Manželé Benešovi měli již od meziválečné doby vilu v Sezimově Ústí, EB tam zemřel, oba tam jsou pochováni.
50. léta: Železná opona: převaděči králové Šumavy, z nich Josef Hasil (*1924) dnes v Kanadě. Vltavská kaskáda (přehrady Lipno, Orlík aj.).
60. léta: Dubčekův muž Josef Smrkovský byl za války jako mladík v komunistickém odboji na Dačicku. Marta Kubišová (pěvecká ikona dvou demokratických revolucí) *1942 ČB.
1971 zemřel v ČB nemocnici František Hrubín, jeden z největších českých básníků, řadu let využíval rekreační chalupu v Chlumu u Třeboně – kraji věnoval mnoho svých básní (Rybník Hejtman) a hru Srpnová neděle.
70. léta: hokejisté Miroslav Dvořák a Jaroslav Pouzar – zlatá éra ČS reprezentace: MS 1972, 1976, 1977.
Přelom tisíciletí: Národní park Šumava, JE Temelín, nekonformní houslista Pavel Šporcl