1. Hlavní obrysy pravěkého vývoje
Pravěk je první a nejdelší období lidských dějin. V jednotlivých zemích trvá od vzniku či příchodu prvních lidí až po vznik prvních států. Pravěk zažily všechny světadíly s výjimkou Antarktidy. V příhodných oblastech byl pravěk vystřídán (několik tisíc let př. Kr.) starověkem, ale ve většině světa (včetně Českých zemí) po pravěku následoval (zpravidla několik set let po Kr.) rovnou středověk (např. ve většině Evropy), nebo dokonce novověk (např. v Austrálii).
Pravěku předcházel fylogenetický vývoj živočišného řádu primátů, završený vznikem člověka jako rodu (člověk = latinsky Homo). Bezprostředními předchůdci lidí byli afričtí lidoopi australopitékové. Za první projev již lidské aktivity považujeme záměrnou výrobu nástrojů a zbraní, neboť ta svědčí o existenci myšlení i mezilidské komunikace.
.
Pravěk zahrnuje vývoj rodu Homo rozčleněného do tří po sobě jdoucích druhů (případně ještě druhů dalších – záleží na úhlu odborného pohledu). Jsou to druhy člověk zručný (latinsky Homo habilis), člověk vzpřímený (Homo erectus) a člověk rozumný (Homo sapiens), k jehož nejmladší formě (anatomicky moderní člověk) náležíme my všichni.
Pravěk se dělí na doby podle hlavního výrobního materiálu. První epocha je paleolit (starší doba kamenná; před asi 3 miliony let = asi 10 tisíc let př. Kr.): prakticky se kryje s pleistocénem (staršími čtvrtohorami), jenž se zejména v severním mírném pásu vyznačuje střídáním delších dob ledových (glaciálů) s kratšími dobami meziledovými (interglaciály). Paleolitičtí lidé se živili lovem zvěře a sběrem jedlých částí rostlin. Vytvářeli tlupy (o nízkých desítkách členů) a celý život kočovali. Základním nástrojem člověka zručného byl kamenný sekáč: hrubý odštípnutý kus kamene s ostrou hranou. Člověk vzpřímený vyráběl opracovaný kamenný pěstní klín a využíval oheň z přírody.
Archaičtí lidé rozumní (např. neandertálci) rozšířili svůj arzenál o kombinované nástroje i zbraně (sekery/palice a oštěpy). Lidé se naučili rozdělat oheň, z kožešin a kůží si zhotovovali první oděv a často začínali obývat jeskyně. Neandertálci již pohřbívali své mrtvé; zjevně dospěli k náboženskému přesvědčení o existenci nadosobního, transcendentního rozměru světa.
Anatomicky moderní lidé žili v rodech čítajících až 100 lidí. Vyráběli množství specializovaných nástrojů a zbraní; hroty a čepele také z kostí. Upřednostňovali zbraně vypouštěné z ruky (luky a šípy, vrhané oštěpy, harpuny). Lidé podnikali hromadné lovy na zvířecí stáda (byli to mj. lovci mamutů – srstnatých slonů z ledových dob). Vznikají první umělecká díla: skalní či jeskynní malby a sošky (např. venuše = kultovní plastiky plodných žen; Věstonická venuše).
Mezolit (střední
doba kamenná): v době kolem 10 000 let př. Kr. začíná interglaciál,
v němž stále žijeme (holocén = geologická současnost): Lidská společnost
na to reaguje se zpožděním: mezolitici, to jsou stále lovci a sběrači, jenže
již v otepleném prostředí. Lidé se rozčleňují na jednotlivá lidská
plemena. Na Blízkém východě mezolit zaujímá jen 10. tisíciletí,
ve střední Evropě trvá až do 6. tisíciletí.
Neolit (mladší doba kamenná; na Blízkém východě asi 9 000 – asi 4 500, v Českých zemích asi 5 700 – asi 4 200 př. Kr.): končí éra přisvojovacího hospodářství a začíná éra hospodářství výrobního. Lidé se začínají věnovat zemědělství: chovu hospodářských zvířat (především ovcí, koz a skotu) a pěstování plodin (obilnin, luštěnin aj.). Jde o neolitickou revoluci. Novými nástroji jsou kamenné motyky, kamenné srpy aj. Lidé již vedou usedlý život (stavějí si pevné domy), vyrábějí keramiku, tkají látky a z nich šijí oděvy. Náboženství se spojuje s kultem plodnosti země i zvířat.
Eneolit (pozdní doba kamenná / chalkolit = doba měděná; Blízký východ asi 4 500 – asi 3 500 př. Kr., České země asi 4 200 – asi 2 200 př. Kr.): lidé začínají používat první kov – tvárnou měď (zatím však jen jako prestižní materiál). Ořou dřevěným hákem, domestikují koně. Obyvatelstvo se rozčleňuje na zemědělce, řemeslníky a obchodníky. Vzápětí se formuje privilegovaná vládnoucí vrstva složená z nejvýznamnějších bojovníků. Ve společnosti se upevňuje dominantní postavení muže (patriarchát). Ve střední Evropě se základním typem obydlí stává polozemnice vždy pro jednu rodinu. Vznikají megalitické stavby s astronomickou a kultovní funkcí (Stonehenge v Anglii); v Alpách se dochovala zmrzlá mumie zavražděného eneolitického hledače kovů (Ötzi).
Doba bronzová (na Blízkém východě již existují první státy, v Českých zemích se doba bronzová datuje rozmezím let asi 2 200 – asi 800 př. n. l.): ryzí měď je nahrazována tvrdším bronzem (slitinou mědi s několika procenty cínu). Vznikají nové zbraně (dýka, meč, kopí) a zbroj (přilba a štít, později i prsní apod. plechové pláty): typově se tato výzbroj udrží až do počátků středověku. Rozvíjí se šperkařství. V době bronzové se oře rádlem (vzniklo z háku propracováním hrotité radlice, někdy opatřené kamenem). Ve vyvýšených polohách jsou budována hradiště –sídliště opevněná kamenitohlinitými valy. Rozšiřuje se pohřbívání do mohyl.
Doba železná: ve 2. tisíciletí se z oblasti Malé Asie začíná šířit využívání železa, nejtvrdšího a nejběžnějšího kovu; ve střední Evropě se doba železná dělí na starší (doba halštatská; asi 800 – asi 500 př. Kr.) a mladší (doba laténská; asi 500 př. Kr. – 0).
Železné zbraně a jízda na koni posilují moc válečníků (velmoži: náčelník a jeho družina).
V době halštatské se rádlo opatřuje již železnou radlicí. Ve střední Evropě se rozvíjí obchod s alpskou solí, využívanou nejen v potravinářství, ale také jako víceúčelová technologická surovina.
Vrchol evropského pravěku tvoří doba laténská, charakterizovaná
rozmachem skupiny kmenů (kmen = tisíce lidí i více) nazývanou Keltové.
Pravlastí Keltů je široce pojaté horní Podunají včetně jihozápadních Čech.
Odtud se Keltové rozšířili po velké části Evropy. Vytvořili dodnes frekventované
železné nástroje (dláta, vrtáky, kladiva a hřeby, kleště, pilníky…).
Stavěli výšinná města oppida s důmyslným opevněním (akropole, klešťové
brány aj.). Jejich pestrá a esteticky náročná kultura svědčí o tom, že šlo
o sebevědomý lid, jenž si uměl užívat života. Dálkovým obchodem Keltové
zprostředkovávali střední Evropě kulturní bohatství tehdejšího již starověkého
Středomoří. Keltský duchovní život a vzdělávání řídili velekněží druidové.
Mnoho z keltské duchovní kultury přetrvává, byť z velkých keltských
národů existuje již jen jediný – Irové.
Čtvrtohory v České republice a Evropě
Doba bronzová v Českých zemích