Vánoční koledy

     Lidové nebo zlidovělé vánoční písně.   

     Vánoční koledy (lat. calendae = první den v měsíci, pojem byl poslovanštěn a stal se nejprve druhotným pojmenováním slovanských slavností zimního slunovratu) jsou svébytnou, snadno identifikovatelnou skupinou vánočních písní, nejstarší z nich vznikly v evropském středověku a již od tehdy svou melodikou i texty (navazujícími na evangelijní příběh z biblického Nového zákona) vytvářejí most mezi vysoce sakrálním tématem narození Božího syna – Ježíše Krista – a běžným životem lidí (hlavním námětem je vítání uctívaného Božího dítěte v lidském světě), zejména od 14. století se koledy zpívaly s bohatým doprovodem hudebních nástrojů strunných i dechových (a také varhan), koledy se záhy zpívaly již v předvánoční adventní době (na začátku církevního roku – v čase naděje na pozadí nejdelších nocí), většina koled ovšem čerpá – hudebně i textově – z folkloru, z barokní chrámové hudby a z romantismu, který v 19. století zájem o koledy oživil, po r. 1800 se koledy proměnily v obecně sdílený společenský kulturní jev doprovázející prudce narůstající dekorativnost vánočních svátků zejména v měšťanském prostředí, starší koledy si dodnes uchovávají v zásadě svou původní podobu, což nepochybně souvisí s magickou povahou vánočních zvyků, texty koled se především od 20. století posouvají od ryze náboženské tematiky k šířeji reflektované zimní atmosféře, ve 30. – 70. letech 20. století začaly do světa koled výrazně pronikat – prostřednictvím záměrně skládaných a komerčně rychle se šířících vánočních písní – hudební žánry jazz (zejména ve své swingové podobě) a pop music.

https://citarny.com/temata/autori-a-knihy/o-vanocich/krkonosske-koledy-vanoce