Ptáci
Třída obratlovců, kterou charakterizuje především tělní pokryv ve formě peří, přední končetiny přeměněné v křídla, rozmnožování prostřednictvím skořápkových vajec a – až na nepočetné výjimky – schopnost létat.
Latinsky Aves.
Ptáci se zřejmě
vyvinuli z drobných ještěrů před více než 160 miliony let, velkou většinu
ptáků tvoří nevelcí jedinci o dospělé hmotnosti do 1 kg, relativně nízká
hmotnost ptáků je zajištěna mj. tím, že ptačí kosti jsou zpravidla duté, ptačí
tělo je pokryto peřím, které svou kompaktností, ale zároveň lehkostí umožňuje
ptákům let (někteří – nemnozí – ptáci jsou ovšem nelétaví), přední končetiny ptáků
jsou přeměněny ve velmi pohyblivá křídla, která svou velikostí (často
vyjadřovanou jako rozpětí) i tvarem (nahoře jsou vyklenutá, dole vydutá)
vytvářejí dostatečnou vztlakovou sílu, která umožňuje ptákům vznést se do
vzduchu a letět, ptačí tělo jako celek má při letu aerodynamický tvar, ústní
dutina je vpředu ohraničena vyčnívajícím a vertikálně rozevíracím (nahoru–dolů)
rohovinovým zobákem (bez zubů), který slouží jako multifunkční manipulační
orgán (je využíván k přijímání potravy a nahrazuje práci předních
končetin) i ke komunikaci, ptáci často mívají výrazný pohlavní dimorfismus
(samice bývají méně nápadné), ovšem obecně lidé vnímají ptáky jako esteticky
(zejména barevně) velmi atraktivní živočichy, ptáci si zpravidla budují ptačí
příbytky – hnízda, oplodněná samice ptáka snáší do hnízda několik skořápkových
vajec (jsou oválného tvaru a na jednom konci poněkud zašpičatělá, zpravidla
mají ochranné zbarvení), samice pak zahřívá vejce v hnízdě svým tělem
(sedí na vejcích) až do vylíhnutí mláďat, která pak – v péči rodičů –
v hnízdě pobývají do vývojového dosažení samostatnosti (zejména letové),
ptáci žijí samotářsky (zřídka), v párech nebo v početných hejnech,
živí se rostlinnou i živočišnou stravou (některé druhy dokonce jako mrchožrouti),
ptáci se dorozumívají především hlasově, přičemž člověk vnímá toto dorozumívání
obvykle jako libozvučné, tedy jako zpěv, soustavy vnitřních orgánů jsou u ptáků
dobře přizpůsobeny (anatomicky i funkčně) zvláštnostem ptačího života, celkem
dnes na Zemi žije přes 10 tisíc druhů ptáků, některé druhy jsou tažné – se
sezonní periodicitou mění své působiště (zejména aby se vyhnuly chladnému
počasí).
Různé druhy ptáků se živí rostlinnou stravou, bezobratlými živočichy včetně hmyzu (jsou jeho velmi významným přirozeným regulátorem), drobnými pozemními obratlovci (zejména hraboši – jsou jejich významným regulátorem), obojživelníky nebo jinými ptáky, sami ptáci jsou potravou šelem nebo dravých ptáků.
Člověk loví ptáky od pravěku, a od starověku chová některé druhy jako domácí zvířata, rovněž od starověku existuje sokolnictví (chov dravých ptáků v zajetí a jejich výcvik i používání k lovu menších pozemních savců), někteří ptáci bývají chováni v zajetí jako okrasná zvířata nebo pro svůj melodický zpěv, malí divoce žijící ptáci jsou kvůli své křehké tělesné stavbě vážně ohrožováni zejména zimním počasím, a proto je dobré je tehdy přiměřeně přikrmovat.
Ptačí maso obecně je dosti zdravá potravina, zpravidla obsahuje velmi málo tuku a cholesterolu, má nižší energetickou hodnotu a je dobře stravitelné (jde o jemnou svalovinu), lze je upravovat širokým rejstříkem způsobů, domestikovaní ptáci hromadně chovaní pro maso či vejce se souhrnně označují jako drůbež, ovšem v dnešní době je drůbež většinově chovaná ve velkochovech s katastrofálními životními podmínkami pro ptáky, což znamená nejen týrání zvířat, ale i degradaci kvality masa či vajec, takže existují celospolečensky sdílené protestní aktivity mířící ke zlepšení situace.
https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/ptakem-roku-2021-je-kane-lesni