Sádlo

     Jeden z druhů živočišných tuků využívaných v gastronomii, v domácích podmínkách se ke kulinářským účelům připravuje zpravidla škvařením.

     Sádlo se nejčastěji získává z prasat, mnohem méně, ale stále vcelku obvykle i z tučné domácí drůbeže (husy, kachny), jde o vysoce kalorickou potravinu, ale pro své chuťové charakteristiky je sádlo oblíbené v teplé i studené kuchyni, vepřové sádlo se vyskytuje jako podkožní tuk nebo jako tuk uložený mezi různými vnitřnostmi, syrové i vyškvařené vepřové sádlo má bílou barvu (drůbeží sádlo bývá nažloutlé), ke škvaření vepřového sádla se používá sádlo hřbetní, škvaření znamená pomalé pečení rozkrájeného sádla (podlévaného malým množstvím vody) až do roztavení (taje při 36 – 42 ºC) a následného utuhnutí v chladu, menšinovým, ale chuťově velmi ceněným produktem škvaření jsou škvarky (křupavé nepravidelné tmavší kousky upečené tukové tkáně), sádlo se do tradiční české kuchyně dostalo jako velmi vydatný a velmi trvanlivý energetický zdroj pro těžce fyzicky pracující strávníky nebo pro populaci čelící značným sezonním výkyvům v dostupné stravě, sádlo je však téměř z poloviny tvořeno nasycenými mastnými kyselinami, které patří mezi faktory snižující průchodnost cév, proto je dnes v konzumaci sádla na místě značná střídmost, ovšem sádlo bývá často preferováno před syntetickými pokrmovými tuky, neboť na rozdíl od nich jde o potravinu připravovanou z relativně přirozeného zdroje, potravinové využívání vepřového sádla souvisí s kulturním pozadím české venkovské gastronomie, například s populární prasečí zabijačkou, kromě škvaření se vepřové sádlo upravuje rovněž nasolením a případně následným vyuzením – výsledná potravina se nazývá slanina (špek) –, ale sádlo může být také průmyslovou surovinou, např. při výrobě mastí.   

     Sádlo škvařené vepřové (100 g): 3 764 kJ, 100 g  tuků (–).    

https://cookidoo.cz/recipes/recipe/cs/r73545