Hlavy českého státu: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Všechny poznámky u jmen a
názvů jsou pouze orientační a v žádném případě nevyčerpávají |
|
|
význam dané osobnosti či státu. |
|
|
|
Sámova
říše (kmenový svaz západních Slovanů s centrem na jižní
Moravě): |
|
|
|
|
|
|
|
Kníže: |
|
|
Sámo (* asi 600) (vládl asi 623 - †
658; zničil nadvládu Avarů |
|
|
a porazil útočící Franky - v bitvě u
Wogastisburgu) |
|
|
|
Velká
Morava (první stát na českém území, pravlast
slovanské literatury - díky byzantské |
|
|
|
|
křesťanské misii vedené - od 863 -
Konstantinem/Cyrilem a Metodějem |
|
|
Knížata: |
|
|
Dynastie Mojmírovců: |
← ← |
X |
→ → → → |
→ → |
|
|
|
↓ |
|
↓ |
|
|
Mojmír
I. (* asi 800) (vládl od asi 830 jako kníže moravský, |
X |
|
|
od 833 kníže velkomoravský = na Moravě a v Nitransku |
|
|
|
↓ |
|
|
|
|
|
- † asi 846) |
|
↓ |
|
|
X |
→ → → → |
→ → |
|
↓ |
|
|
↓ |
↓ |
|
↓ |
|
České
knížectví: |
|
X |
|
Rostislav (* asi 820 - † po 870) |
|
Knížata: |
|
|
↓ |
|
(vládl asi 846
- 870; svržen) |
|
Dynastie
Přemyslovců: |
Svatopluk (* asi 840) (vládl 870 - 871 pod diktátem |
|
|
Asi
872 - po 935 |
|
Východofranské říše, jako
velkomoravský kníže vládl |
|
jen
středozápadní Čechy. |
871 - † 894; velká územní
expanze) |
|
|
|
|
|
|
↓ |
|
Bořivoj I. (* asi 852) |
|
Mojmír
II. (* asi 870) (894 -
asi 906 =†?): zánik říše po útoku |
|
|
|
(vládl asi 870 - † asi 889: |
|
|
Maďarů |
|
|
od asi 882 panoval -
po svém křtu - jen jako |
|
|
|
regionální vládce v rámci Svatoplukovy Velké Moravy) |
|
|
+ |
Ludmila (z Mělnicka nebo ze Srbské
Lužice) |
|
|
↓ |
|
|
|
↓ → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → |
|
|
↓ |
|
↓ |
|
|
Spytihněv I. |
|
↓ |
|
(* asi 875)
(vládl od 894 - poté, co po
Svatoplukově smrti svrhl velkomoravskou nadvládu - |
↓ |
|
do † 915, ovšem po prakticky celou
dobu - od 895 do † 915
- působil pod nadvládou |
|
↓ |
|
Východofranské
říše; patrně zemřel bezdětný) |
|
← ← |
← ← ← ← |
← ← ← ← |
← ← |
|
|
|
↓ |
|
|
|
|
Vratislav
I. (* asi 880) |
|
|
(vládl 915 -
921; první Přemyslovec, jehož vláda byla vždy
svrchovaná) |
|
|
+ |
Drahomíra (z polabského slovanského
kmene Stodoranů): |
|
|
↓ |
regentka 921 - asi 925 (od
Vratislavovy smrti do Václavovy |
|
|
↓ |
dospělosti, v 921 dala zavraždit
svou tchyni Ludmilu) |
|
|
← ← |
← ← → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → |
|
|
↓ |
|
↓ |
|
|
Václav I. (svatý Václav) (* asi 907) |
Boleslav I. (Ukrutný) (*
asi 915) |
|
|
(vládl asi 925
- † 28. 9. 935; |
|
(vládl 935 - †
972; nastoupil poté, co zavraždil |
|
|
|
zavražděn bratrem Boleslavem; |
|
svého bratra a předchůdce Václava I.) |
|
|
zemřel bez dědiců) |
|
Český stát se rozšířil na
prakticky |
|
|
celé Čechy a severní část
Moravy |
|
|
↓ |
|
|
↓ |
|
|
← ← |
← ← ← ← |
← ← ← ← |
← ← ← ← |
← ← → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → |
|
|
↓ |
|
↓ |
↓ |
|
|
Boleslav
II. (Pobožný) (* před
935) |
|
↓ |
Mlada (zakladatelka |
|
|
(vládl 972 -
† 999; zásluhou
diplomacie jeho a dcery Mlady |
↓ |
a abatyše kláštera |
|
|
papež Benedikt VI. založil 973
pražské biskupství; |
|
↓ |
svatého Jiří |
|
|
995 Boleslav dal vyvraždit
konkurenční velmožský rod |
|
↓ |
na Pražském hradě) |
|
|
Slavníkovců) |
|
↓ |
|
|
↓ |
|
Doubravka (manželka |
|
|
↓ |
|
prvního polského knížete |
|
← ← |
← ← → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → |
|
Měška I. z dynastie
Piastovců) |
|
↓ |
|
↓ |
|
↓ |
|
↓ |
|
Boleslav III. (Ryšavý) |
Jaromír |
|
Oldřich |
|
Boleslav Chrabrý |
|
(žil asi 965
- 1037; |
(žil asi 975 - 1035; bezdětný, |
(žil po 975 - 1034; |
(žil 967 - 1025) |
|
bezdětný) |
|
neboť bratr Boleslav III. jej |
s manželkou Jutou? |
(992 - 1025 polský kníže, |
|
|
|
dal vykastrovat) |
|
byli bezdětní) |
1025 první polský král) |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V letech 999 - 1012 tito 4 muži spolu
bojovali o český trůn a
všichni se na něm vystřídali (+ jejich příbuzný |
|
Vladivoj
nejasného původu), takže v uedeném období po smrti Boleslava II. došlo během
13 let |
|
k 6 změnám
na českém trůně. Konečným vítězem soupeření se stal Oldřich. Do vývoje několikrát proti |
|
Přemyslovcům
zasáhl - jen s malými úspěchy - konkurenční velmožský rod Vršovců
(Přemyslovci se jich |
|
zbavovali
jejich trojím hromadným vražděním v letech 1003 - 1008). |
|
|
Oldřich |
+ |
Božena (manželka českého
sedláka |
|
Oldřich vládl 1012 - 1033, k českému státu prakticky |
|
|
↓ |
Křesiny; Češi tehdy
nepovažovali |
|
natrvalo
připojil Moravu. Ozbrojeným zásahem |
|
↓ |
monogamii za závaznou - na rozdíl od |
|
Němců byl
sesazen a nahrazen Jaromírem
(jeho |
↓ |
národů v centru evropského dění) |
|
třetí vláda,
1033 - 1034). Po půl roce se
Oldřich |
↓ |
|
na trůn
vrátil (1034), Jaromíra dal
oslepit, ale brzy |
↓ |
|
|
|
nato zemřel. Jaromír se pak formálně znovu |
↓ |
|
|
(počtvrté: 1034/1035) stal knížetem, ale jen
proto, |
↓ |
|
|
aby trůn
předal Břetislavovi. O málo později byl |
Břetislav
I. (* asi 1000) |
|
zavražděn
Vršovci. |
|
(vládl 1034/1035
- † 1055; od 1041 jako jeden |
|
|
z "členských" panovníků v
rámci Svaté říše římské) |
|
Kníže
Břetislav I. stanovil jako závazný princip pro |
+ |
Jitka ze Schweinfurtu |
|
nástupnictví
na českém trůně zásadu seniorátu |
↓ |
z německo-rakouského markaběcího
rodu |
|
(vlády se
ujímá aktuálně nejstarší muž |
|
↓ |
Babenberků; Břetislav ji unesl
(1021?) |
|
z
přemyslovské dynastie). To však neodstranilo |
↓ |
z kláštera, neboť ve středozápadní
Evropě |
|
spory: často
se stávalo, že nejstarším žijícím |
↓ |
byl považován za nemanželského
syna |
|
|
Přemyslovcem
nebyl ten, kdo se na vládu |
|
↓ |
bez šance na významnou nevěstu |
|
|
dlouhodobě
připravoval. Neúspěšní adepti trůnu |
↓ |
|
|
byli sice
uspokojováni přidělením regionální vlády |
Vratislav
II. (* asi 1031) (kníže
1061 - 1085; |
|
|
v částech
Moravy (= v údělných knížectvích), |
první
český král 1085 - † 1092) = Vratislav I. |
|
ale riziko
konfliktů tím nezmizelo. Tvrdé boje |
↓ |
|
|
o český trůn
znamenaly, že během 150 let |
|
↓ → |
→ → → → |
→ → → → |
→ → |
|
(1050 -
1200) došlo na českém trůně ke dvěma |
↓ |
|
↓ |
|
desítkám
změn (v průměru jednou za 7 let). |
Vladislav
I. (* asi 1070 ) |
|
↓ |
|
V
tomto přehledu uvádíme z tohoto období |
|
(kníže 1109 - 1117 a |
↓ |
|
z
každé generace zpravidla jen jednoho panovníka |
1120
- † 1125) |
|
↓ |
|
tak,
abychom udrželi povědomí o dědičné linii |
↓ |
|
↓ |
|
dynastie.
Z královen-manželek v tomto období |
↓ |
|
↓ |
|
uvádíme
jen ty nejvýznamnější. |
← ← |
← ← ← ← |
← ← |
|
↓ |
|
|
↓ |
|
|
|
Soběslav
I. (* asi 1090) |
|
|
↓ |
|
(kníže 1125 - †
1140; v rámci Svaté
říše římské |
|
|
↓ |
uhájil faktickou českou
svrchovanost, když v bitvě |
|
|
↓ |
u Chlumce 1126 porazil
útočícího římského krále |
|
|
↓ |
Lothara III.) |
|
|
↓ |
|
|
|
Vladislav
II. (žil asi 1110 - 1174) (kníže 1140 - 1158; král 1158 - 1172; |
|
|
aby zajistil bezproblémové
nástupnictví, abdikoval 1172 ve prospěch |
|
|
svého nejstaršího syna Bedřicha, ale
do českého dění mocensky zasáhl |
|
|
římský císař Fridrich I. Barbarossa
a spory mezi Přemyslovci podpořil |
|
|
natolik, že se mu podařilo zbrzdit
další vzestup českého státu) |
|
|
+ |
(2. manželka) Judita Durynská |
|
České
království: |
|
↓ |
|
Králové: |
|
|
|
↓ |
|
(Pokračující)
dynastie Přemyslovců: |
↓ |
|
|
↓ |
|
|
|
Přemysl
I. Otakar (* asi 1160) |
|
|
(kníže 1192 - 1193 a 1197 - 1198; král 1198 - † 1230 - první ze souvislé řady |
|
|
českých králů trvající až do
15./17./20. století) |
|
|
Pro nástupnictví na českém trůně
stanovil princip primogenitury
(vlády se ujímá |
|
|
aktuálně nejstarší žijící syn
předchozího krále): tím se minimalizovaly spory o trůn |
|
|
a rodová vláda získala ráz
promyšleného koncepčního úsilí; 1198 - 1306 = |
|
|
poslední
Přemyslovci (5 králů): ne apendix, ale vrchol
dynastie. |
|
|
V r. 1212 Přemysl I. Otakar získal od římského krále Fridricha II.
Rogera listinu |
|
|
Zlatou
bulu sicilskou: potvrzení výjimečně silného
postavení Českého království |
|
|
v rámci Svaté říše římské, včetně
práva Čechů (= české šlechty) volit českého krále. |
|
|
+ |
(1. manželka) Adléta Míšeňská |
|
+ |
|
|
↓ |
|
(2. manželka) Konstancie Uherská |
|
|
Markéta Přemyslovna = Dagmar Dánská |
|
↓ |
|
|
(manželka dánského krále |
|
↓ |
|
|
Valdemara II.) |
|
↓ |
|
|
← ← |
← ← ← ← |
← ← ← ← |
← ← → → |
→ → |
|
|
|