Hlavy českého státu:
Všechny poznámky u jmen a názvů jsou pouze orientační a v žádném případě nevyčerpávají 
význam dané osobnosti či státu.
Sámova říše (kmenový svaz západních Slovanů s centrem na jižní Moravě):      
 
Kníže: 
Sámo (* asi 600) (vládl asi 623 - † 658; zničil nadvládu Avarů 
a porazil útočící Franky - v bitvě u Wogastisburgu) 
Velká Morava (první stát na českém území, pravlast slovanské literatury - díky byzantské 
křesťanské misii vedené - od 863 - Konstantinem/Cyrilem a Metodějem
Knížata:
Dynastie Mojmírovců:         ← ←         X → → → → → →
       ↓        ↓
Mojmír I. (* asi 800) (vládl od asi 830 jako kníže moravský,          X
od 833 kníže velkomoravský = na Moravě a v Nitransku               ↓
  - † asi 846)           ↓
        X → → → → → →        ↓
       ↓               ↓        ↓
České knížectví:         X Rostislav (* asi 820 - † po 870)
Knížata:        ↓ (vládl asi 846 - 870; svržen)    
Dynastie Přemyslovců: Svatopluk (* asi 840) (vládl 870 - 871 pod diktátem 
Asi 872 - po 935    Východofranské říše, jako velkomoravský kníže vládl  
jen středozápadní Čechy. 871 - † 894; velká územní expanze)         
       ↓
Bořivoj I. (* asi 852)  Mojmír II. (* asi 870) (894 - asi 906 =†?): zánik říše po útoku    
(vládl asi 870 - † asi 889:   
Maďarů
      od asi 882 panoval - po svém křtu - jen jako  
      regionální vládce v rámci Svatoplukovy Velké Moravy)
        + Ludmila (z Mělnicka nebo ze Srbské Lužice) 
       ↓         
       ↓ → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → →
       ↓        ↓        
Spytihněv I.        ↓
(* asi 875) (vládl od 894 - poté, co po Svatoplukově smrti svrhl velkomoravskou nadvládu -        ↓
do † 915, ovšem po prakticky celou dobu - od 895 do † 915 - působil pod nadvládou          ↓
Východofranské říše; patrně zemřel bezdětný)          ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ←
       ↓
Vratislav I. (* asi 880)
(vládl 915 - 921; první Přemyslovec, jehož vláda byla vždy svrchovaná)  
        + Drahomíra (z polabského slovanského kmene Stodoranů):
       ↓ regentka 921 - asi 925 (od Vratislavovy smrti do Václavovy
       ↓ dospělosti, v 921 dala zavraždit svou tchyni Ludmilu)
         ← ← ← ← → → → → → → → → → → → →
       ↓        ↓
Václav I. (svatý Václav) (* asi 907) Boleslav I. (Ukrutný) (* asi 915)
(vládl asi 925 - † 28. 9. 935;  (vládl 935 - † 972; nastoupil poté, co zavraždil
zavražděn bratrem Boleslavem;  svého bratra a předchůdce Václava I.)
zemřel bez dědiců) Český stát se rozšířil na prakticky 
celé Čechy a severní část Moravy
       ↓
       ↓
        ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← → → → → → → → → → → → →
       ↓        ↓        ↓
Boleslav II. (Pobožný) (* před 935)         ↓ Mlada (zakladatelka
(vládl 972 - †  999; zásluhou diplomacie jeho a dcery Mlady         ↓ a abatyše kláštera
papež Benedikt VI. založil 973 pražské biskupství;        ↓  svatého Jiří
995 Boleslav dal vyvraždit konkurenční velmožský rod         ↓ na Pražském hradě)
Slavníkovců)        ↓
       ↓ Doubravka (manželka 
       ↓ prvního polského knížete
         ← ← ← ← → → → → → → → → → → → → → → → → Měška I. z dynastie Piastovců)
       ↓        ↓        ↓        ↓
Boleslav III. (Ryšavý)  Jaromír  Oldřich Boleslav Chrabrý
(žil asi 965 - 1037;  (žil asi 975 - 1035; bezdětný, (žil po 975 - 1034;  (žil 967 - 1025) 
bezdětný)  neboť bratr Boleslav III. jej  s manželkou Jutou?  (992 - 1025 polský kníže, 
dal vykastrovat) byli bezdětní) 1025 první polský král)
V letech 999 - 1012 tito 4 muži spolu bojovali o český trůn a všichni se na něm vystřídali (+ jejich příbuzný 
Vladivoj nejasného původu), takže v uedeném období po smrti Boleslava II. došlo během 13 let  
k 6 změnám na českém trůně. Konečným vítězem soupeření se stal  Oldřich. Do vývoje několikrát proti
Přemyslovcům zasáhl - jen s malými úspěchy - konkurenční velmožský rod Vršovců (Přemyslovci se jich 
zbavovali jejich trojím hromadným vražděním v letech 1003 - 1008).
Oldřich         +        Božena (manželka českého sedláka 
Oldřich vládl 1012 - 1033, k českému státu prakticky            ↓ Křesiny; Češi tehdy nepovažovali 
natrvalo připojil Moravu. Ozbrojeným zásahem         ↓ monogamii za závaznou - na rozdíl od
Němců byl sesazen a nahrazen Jaromírem (jeho        ↓ národů v centru evropského dění)
třetí vláda, 1033 - 1034). Po půl roce se Oldřich         ↓
na trůn vrátil (1034), Jaromíra dal oslepit, ale brzy          ↓
nato zemřel. Jaromír se pak formálně znovu          ↓
(počtvrté: 1034/1035) stal knížetem, ale jen proto,         ↓
aby trůn předal Břetislavovi. O málo později byl  Břetislav I. (* asi 1000) 
zavražděn Vršovci.  (vládl 1034/1035 - † 1055; od 1041 jako jeden 
z "členských" panovníků v rámci Svaté říše římské)      
Kníže Břetislav I. stanovil jako závazný princip pro         +        Jitka ze Schweinfurtu  
nástupnictví na českém trůně zásadu seniorátu         ↓ z německo-rakouského markaběcího rodu
(vlády se ujímá aktuálně nejstarší muž          ↓ Babenberků; Břetislav ji unesl (1021?)
z přemyslovské dynastie). To však neodstranilo          ↓ z kláštera, neboť ve středozápadní Evropě  
spory: často se stávalo, že nejstarším žijícím         ↓ byl považován za nemanželského syna 
Přemyslovcem nebyl ten, kdo se na vládu        ↓ bez šance na významnou nevěstu 
dlouhodobě připravoval. Neúspěšní adepti trůnu        ↓
byli sice uspokojováni přidělením regionální vlády  Vratislav II. (* asi 1031) (kníže 1061 - 1085; 
v částech Moravy (= v údělných knížectvích), první český král 1085 - † 1092) = Vratislav I.  
ale riziko konfliktů tím nezmizelo. Tvrdé boje         ↓
o český trůn znamenaly, že během 150 let         ↓ → → → → → → → → → → →
(1050 - 1200) došlo na českém trůně ke dvěma         ↓        ↓
desítkám změn (v průměru jednou za 7 let).    Vladislav I. (* asi 1070 )
       ↓
V tomto přehledu uvádíme z tohoto období (kníže 1109 - 1117 a           ↓
z každé generace zpravidla jen jednoho panovníka   1120 - † 1125)         ↓
tak, abychom udrželi povědomí o dědičné linii         ↓        ↓
dynastie. Z královen-manželek v tomto období         ↓        ↓
uvádíme jen ty nejvýznamnější.          ← ← ← ← ← ← ← ←        ↓
       ↓ Soběslav I. (* asi 1090)
       ↓
(kníže 1125 - † 1140; v rámci Svaté říše římské
       ↓ uhájil faktickou českou svrchovanost, když v bitvě 
       ↓ u Chlumce 1126 porazil útočícího římského krále    
       ↓ Lothara III.)
       ↓
Vladislav II. (žil asi 1110 - 1174) (kníže 1140 - 1158; král 1158 - 1172;  
aby zajistil bezproblémové nástupnictví, abdikoval 1172 ve prospěch 
svého nejstaršího syna Bedřicha, ale do českého dění mocensky zasáhl 
římský císař Fridrich I. Barbarossa a spory mezi Přemyslovci podpořil 
natolik, že se mu podařilo zbrzdit další vzestup českého státu)
        +        (2. manželka) Judita Durynská
České království:        ↓
Králové:        ↓
(Pokračující) dynastie Přemyslovců:        ↓
       ↓
Korunovace Přemysla Otakara I. českým králem
Přemysl I. Otakar (* asi 1160) 
(kníže 1192 - 1193 a 1197 - 1198; král 1198 - † 1230 - první ze souvislé řady 
českých králů trvající až do 15./17./20. století) 
Pro nástupnictví na českém trůně stanovil princip primogenitury (vlády se ujímá 
aktuálně nejstarší žijící syn předchozího krále): tím se minimalizovaly spory o trůn 
a rodová vláda získala ráz promyšleného koncepčního úsilí; 1198 - 1306 =
poslední Přemyslovci (5 králů): ne apendix, ale vrchol dynastie.
V r. 1212 Přemysl I. Otakar získal od římského krále Fridricha II. Rogera listinu 
Zlatou bulu sicilskou: potvrzení výjimečně silného postavení Českého království 
v rámci Svaté říše římské, včetně práva Čechů (= české šlechty) volit českého krále.
        +        (1. manželka) Adléta Míšeňská          +       
       ↓ (2. manželka) Konstancie Uherská
Markéta Přemyslovna = Dagmar Dánská        ↓
(manželka dánského krále        ↓
Valdemara II.)        ↓
         ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← → → → →