Hlavy českého státu:
Všechny poznámky u jmen a názvů jsou pouze orientační a v žádném případě nevyčerpávají 
význam dané osobnosti či státu.
Sámova říše (kmenový svaz západních Slovanů s centrem na jižní Moravě):      
 
Kníže: 
Sámo (* asi 600) (vládl asi 623 - † 658; zničil nadvládu Avarů 
a porazil útočící Franky - v bitvě u Wogastisburgu) 
Velká Morava (první stát na českém území, pravlast slovanské literatury - díky byzantské 
křesťanské misii vedené - od 863 - Konstantinem/Cyrilem a Metodějem
Knížata:
Dynastie Mojmírovců:         ← ←         X → → → → → →
       ↓        ↓
Mojmír I. (* asi 800) (vládl od asi 830 jako kníže moravský,          X
od 833 kníže velkomoravský = na Moravě a v Nitransku               ↓
  - † asi 846)           ↓
        X → → → → → →        ↓
       ↓               ↓        ↓
České knížectví:         X Rostislav (* asi 820 - † po 870)
Knížata:        ↓ (vládl asi 846 - 870; svržen)    
Dynastie Přemyslovců: Svatopluk (* asi 840) (vládl 870 - 871 pod diktátem 
Asi 872 - po 935    Východofranské říše, jako velkomoravský kníže vládl  
jen středozápadní Čechy. 871 - † 894; velká územní expanze)         
       ↓
Bořivoj I. (* asi 852)  Mojmír II. (* asi 870) (894 - asi 906 =†?): zánik říše po útoku    
(vládl asi 870 - † asi 889:   
Maďarů
      od asi 882 panoval - po svém křtu - jen jako  
      regionální vládce v rámci Svatoplukovy Velké Moravy)
        + Ludmila (z Mělnicka nebo ze Srbské Lužice) 
       ↓         
       ↓ → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → → →
       ↓        ↓        
Spytihněv I.        ↓
(* asi 875) (vládl od 894 - poté, co po Svatoplukově smrti svrhl velkomoravskou nadvládu -        ↓
do † 915, ovšem po prakticky celou dobu - od 895 do † 915 - působil pod nadvládou          ↓
Východofranské říše; patrně zemřel bezdětný)          ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ←
       ↓
Vratislav I. (* asi 880)
(vládl 915 - 921; první Přemyslovec, jehož vláda byla vždy svrchovaná)  
        + Drahomíra (z polabského slovanského kmene Stodoranů):
       ↓ regentka 921 - asi 925 (od Vratislavovy smrti do Václavovy
       ↓ dospělosti, v 921 dala zavraždit svou tchyni Ludmilu)
         ← ← ← ← → → → → → → → → → → → →
       ↓        ↓
Václav I. (svatý Václav) (* asi 907) Boleslav I. (Ukrutný) (* asi 915)
(vládl asi 925 - † 28. 9. 935;  (vládl 935 - † 972; nastoupil poté, co zavraždil
zavražděn bratrem Boleslavem;  svého bratra a předchůdce Václava I.)
zemřel bez dědiců) Český stát se rozšířil na prakticky 
celé Čechy a severní část Moravy
       ↓
       ↓
        ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← → → → → → → → → → → → →
       ↓        ↓        ↓
Boleslav II. (Pobožný) (* před 935)         ↓ Mlada (zakladatelka
(vládl 972 - †  999; zásluhou diplomacie jeho a dcery Mlady         ↓ a abatyše kláštera
papež Benedikt VI. založil 973 pražské biskupství;        ↓  svatého Jiří
995 Boleslav dal vyvraždit konkurenční velmožský rod         ↓ na Pražském hradě)
Slavníkovců)        ↓
       ↓ Doubravka (manželka 
       ↓ prvního polského knížete
         ← ← ← ← → → → → → → → → → → → → → → → → Měška I. z dynastie Piastovců)
       ↓        ↓        ↓        ↓
Boleslav III. (Ryšavý)  Jaromír  Oldřich Boleslav Chrabrý
(žil asi 965 - 1037;  (žil asi 975 - 1035; bezdětný, (žil po 975 - 1034;  (žil 967 - 1025) 
bezdětný)  neboť bratr Boleslav III. jej  s manželkou Jutou?  (992 - 1025 polský kníže, 
dal vykastrovat) byli bezdětní) 1025 první polský král)
V letech 999 - 1012 tito 4 muži spolu bojovali o český trůn a všichni se na něm vystřídali (+ jejich příbuzný 
Vladivoj nejasného původu), takže v uedeném období po smrti Boleslava II. došlo během 13 let  
k 6 změnám na českém trůně. Konečným vítězem soupeření se stal  Oldřich. Do vývoje několikrát proti
Přemyslovcům zasáhl - jen s malými úspěchy - konkurenční velmožský rod Vršovců (Přemyslovci se jich 
zbavovali jejich trojím hromadným vražděním v letech 1003 - 1008).
Oldřich         +        Božena (manželka českého sedláka 
Oldřich vládl 1012 - 1033, k českému státu prakticky            ↓ Křesiny; Češi tehdy nepovažovali 
natrvalo připojil Moravu. Ozbrojeným zásahem         ↓ monogamii za závaznou - na rozdíl od
Němců byl sesazen a nahrazen Jaromírem (jeho        ↓ národů v centru evropského dění)
třetí vláda, 1033 - 1034). Po půl roce se Oldřich         ↓
na trůn vrátil (1034), Jaromíra dal oslepit, ale brzy          ↓
nato zemřel. Jaromír se pak formálně znovu          ↓
(počtvrté: 1034/1035) stal knížetem, ale jen proto,         ↓
aby trůn předal Břetislavovi. O málo později byl  Břetislav I. (* asi 1000) 
zavražděn Vršovci.  (vládl 1034/1035 - † 1055; od 1041 jako jeden 
z "členských" panovníků v rámci Svaté říše římské)      
Kníže Břetislav I. stanovil jako závazný princip pro         +        Jitka ze Schweinfurtu  
nástupnictví na českém trůně zásadu seniorátu         ↓ z německo-rakouského markaběcího rodu
(vlády se ujímá aktuálně nejstarší muž          ↓ Babenberků; Břetislav ji unesl (1021?)
z přemyslovské dynastie). To však neodstranilo          ↓ z kláštera, neboť ve středozápadní Evropě  
spory: často se stávalo, že nejstarším žijícím         ↓ byl považován za nemanželského syna 
Přemyslovcem nebyl ten, kdo se na vládu        ↓ bez šance na významnou nevěstu 
dlouhodobě připravoval. Neúspěšní adepti trůnu        ↓
byli sice uspokojováni přidělením regionální vlády  Vratislav II. (* asi 1031) (kníže 1061 - 1085; 
v částech Moravy (= v údělných knížectvích), první český král 1085 - † 1092) = Vratislav I.  
ale riziko konfliktů tím nezmizelo. Tvrdé boje         ↓
o český trůn znamenaly, že během 150 let         ↓ → → → → → → → → → → →
(1050 - 1200) došlo na českém trůně ke dvěma         ↓        ↓
desítkám změn (v průměru jednou za 7 let).    Vladislav I. (* asi 1070 )
       ↓
V tomto přehledu uvádíme z tohoto období (kníže 1109 - 1117 a           ↓
z každé generace zpravidla jen jednoho panovníka   1120 - † 1125)         ↓
tak, abychom udrželi povědomí o dědičné linii         ↓        ↓
dynastie. Z královen-manželek v tomto období         ↓        ↓
uvádíme jen ty nejvýznamnější.          ← ← ← ← ← ← ← ←        ↓
       ↓ Soběslav I. (* asi 1090)
       ↓
(kníže 1125 - † 1140; v rámci Svaté říše římské
       ↓ uhájil faktickou českou svrchovanost, když v bitvě 
       ↓ u Chlumce 1126 porazil útočícího římského krále    
       ↓ Lothara III.)
       ↓
Vladislav II. (žil asi 1110 - 1174) (kníže 1140 - 1158; král 1158 - 1172;  
aby zajistil bezproblémové nástupnictví, abdikoval 1172 ve prospěch 
svého nejstaršího syna Bedřicha, ale do českého dění mocensky zasáhl 
římský císař Fridrich I. Barbarossa a spory mezi Přemyslovci podpořil 
natolik, že se mu podařilo zbrzdit další vzestup českého státu)
        +        (2. manželka) Judita Durynská
České království:        ↓
Králové:        ↓
(Pokračující) dynastie Přemyslovců:        ↓
       ↓
Korunovace Přemysla Otakara I. českým králem
Přemysl I. Otakar (* asi 1160) 
(kníže 1192 - 1193 a 1197 - 1198; král 1198 - † 1230 - první ze souvislé řady 
českých králů trvající až do 15./17./20. století) 
Pro nástupnictví na českém trůně stanovil princip primogenitury (vlády se ujímá 
aktuálně nejstarší žijící syn předchozího krále): tím se minimalizovaly spory o trůn 
a rodová vláda získala ráz promyšleného koncepčního úsilí; 1198 - 1306 =
poslední Přemyslovci (5 králů): ne apendix, ale vrchol dynastie.
V r. 1212 Přemysl I. Otakar získal od římského krále Fridricha II. Rogera listinu 
Zlatou bulu sicilskou: potvrzení výjimečně silného postavení Českého království 
v rámci Svaté říše římské, včetně práva Čechů (= české šlechty) volit českého krále.
        +        (1. manželka) Adléta Míšeňská          +       
       ↓ (2. manželka) Konstancie Uherská
Markéta Přemyslovna = Dagmar Dánská        ↓
(manželka dánského krále        ↓
Valdemara II.)        ↓
         ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← → → → →
       ↓        ↓
Václav I. (* 1205)  Anežka Přemyslovna
(král 1230 - † 1253)  (zakladatelka a abatyše
Počátky německé účasti Anežského kláštera v Praze)
na kolonizaci Českých zemí
        +        Kunhuta Štaufská
       ↓
Přemysl II. Otakar (* asi 1233) (1251 - 1276 rakouský vévoda, 
1253 - † 1278 český král; šlo o česko-rakouskou personální unii; k Českému       
království dočasně připojil Chebsko)      
        +        (1. manželka) Markéta Babenberská (rakouská vévodkyně) 
        +        (2. manželka) Kunhuta Uherská 
       ↓
Václav II. (* 1271) (po Přemyslově smrti v bitvě na Moravském poli byli
1278 - 1283 Václavovými poručníky vítěz, římský král a rakouský vévoda Rudolf I. 
Habsburský, který vládl na Moravě, a Ota V. Braniborský, jenž vládl v Čechách; 
Václav byl 1283 - † 1305 českým králem a 1300 - † 1305 polským králem;    
šlo o česko-polskou personální unii)
        +        (1. manželka) Guta Habsburská (dcera Rudolfa I. Habsburského)
       ↓         +        (2. manželka) Eliška Rejčka z dynastie Piastovců, dcera 
       ↓ zemřelého polského krále Přemysla II. Velkopolského 
       ↓
       ↓ Jindřich VII. Lucemburský
       ↓ (* asi 1278) (1292 - 1310 lucemburský hrabě, 
       ↓ 1308 - 1312 římský král, 1312 - † 1313 římský císař)
       ↓        ↓
       ↓ → → → → → → → → → → → → → → →        ↓
       ↓        ↓        ↓
Václav III. (* 1289) (1305 - † 1306 český a polský král    Eliška Přemyslovna        ↓
a 1301 - 1305 uherský král - zde však nekontroloval  (1292 - 1330)        ↓
celé území státu; přesto šlo o česko-polsko-uherskou               +               ↓
personální unii, byť krátkodobou a nestabilní)        ↓ Dynastie        ↓
        +        Viola Těšínská (z vedlejší větve polských Piastovců)        ↓ Lucemburků:  ↓
Václavovým zavražděním 1306 v Olomouci (najatý vrah)         ↓        ↓
vymřeli Přemyslovci po meči - šlo o v českém státě          ↓ Jan Lucemburský
nejdéle vládnoucí dynastii.         ↓ (* 1296)
       ↓ (1310 - † 1346 český král)
       ↓ Definitivní zisk Chebska, 
       ↓ zisk Slezska na čtyři staletí,
       ↓ zisk Horní Lužice na tři staletí
         ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ← ←         +        Beatrix Bourbonská
       ↓
Karel (* 1316): křtěn jako Václav, jméno Karel přijal 1323 ve Francii při biřmování podle svého      
strýce, francouzského krále Karla IV. Sličného
(1333 - 1346 s titulem moravský markrabě fakticky zastupoval svého otce v pozici českého krále 
kvůli jeho časté nepřítomnosti v zemi, sám vládl 1346 - 1355 jako římský král Karel IV.,  
1346 - † 1378 jako český král Karel I., 1355 - † 1378 jako římský císař Karel IV., dále byl po jistou 
dobu také hrabětem lucemburským, králem burgundským atd.).
Čtyřikrát ženatý, otec celkem 12 dětí.  
Jádro svých zemí zformoval jako propojený celek zvaný Země Koruny české: český panovník byl      
lenníkem svatého Václava (odtud svatováclavská koruna jako nejvýznamnjší součást 
korunovačních klenotů) - opatření utužovalo českou královskou vládu a zároveň ji poněkud 
vymaňovalo z bezpodmínečné poslušnosti vůči hlavě Svaté říše římské.
Zisk Dolní Lužice na tři staletí, dočasně připojena Horní Falc a řetěz malých německých území  
(Nové Čechy) jako část plánovaného nespojitého mostu mezi Čechami a Lucemburskem, 
zisk Braniborska na čtyři desetiletí.          
        +        Blanka z Valois (1316 - 1348; pocházela z rodu Valois - vedlejší větve francouzské  
dynastie Kapetovců, sestra krále Filipa VI.; sňatek s Karlem IV. 1323; 2 dcery)
        +        Anna Falcká (1329 - 1353; dcera z kurfiřtského rodu rýnských falckrabat; sňatek    
1349; syn Václav 1350 - 1351)
        +        Anna Svídnická (1339 - 1362; dcera 
svídnického knížete, příbuzná s uherskou
dynastií Anjou francouzského původu;
sňatek 1353; 3 děti)
       ↓
        → → → → → → → → → → → → → → → → → → Václav IV. (* 1361)
(1376 - 1400 římský král, 
1378 - † 1419 český král)
        +        Eliška (Alžběta) Pomořanská (asi 1346 - 1393;          +        Johana Bavorská
vnučka polského krále Kazimíra III. Velikého;         +        Žofie Bavorská
sňatek 1363; 6 dětí) bezdětný
       ↓
       ↓ → → → → → Anna          +        anglický král Richard II. (sňatek 1383)
       ↓
Zikmund Lucemburský (* 1368) (1378 - 1397 braniborský markrabě,  
1387 - † 1437 uherský král, 1410 - 1433 římský král, 1433 - † 1437 římský císař, 
1436 - † 1437 český král - byla uznána svévolná korunovace z 1420)
        +        Marie Uherská (1371 - 1395; dcera polského a uherského krále Ludvíka I. 
z Anjou, sňatek 1385)
        +        Barbora Celjská (asi 1390 - 1451; příbuzná s uherskými králi; sňatek 1405)
       ↓
       ↓ Zikmundovou smrtí 1437 ve Znojmě dynastie Lucemburků vymřela 
       ↓ po meči.
       ↓
       ↓
       ↓
Alžběta Lucemburská (1409 - 1442)
        +        Albrecht II. Habsburský (* 1397)      ← vzdálení bratranci → Fridrich III. 
       ↓ (1404 - † 1439 rakouský vévoda,   Habsburský
       ↓ 1438 -  † 1439 král římský, český a uherský;  (* asi 1415) (1439 -  
       ↓ jako Albrecht II. vládl ve Svaté říši římské) † 1493 rakouský vévoda, 
       ↓
1440 - 1452 římský král,
Ladislav Pohrobek (* 1440)  1452 - † 1493 římský císař)  
(1444 - † 1457 uherský král, 
1453 - † 1457 český král)    
Rod pánů z Kunštátu a Poděbrad:
Jiří z Poděbrad (* 1420) 
(od 1448 neoficiálně, od 1452 do 1458 oficiálně zemský správce, 
1458 - † 1471 český král - jediný husita na trůně)     
        +        Kunhuta ze Šternberka
        +        Johana z Rožmitálu
Všechny Jiříkovy děti se narodily před otcovou korunovací,
což odpůrcům pomohlo zmařit naděje na vytvoření 
poděbradské královské dynastie.