Dějiny a popkultůra:

 

     The Beatles: Lucy in the Sky with Diamonds (Velká Británie, 1967): píseň z proslulého alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, do historie vstoupila, když s jejím přehráváním z magnetofonu britští paleontologové ve východní Africe slavili unikátní nález kosterních pozůstatků samičky australopitéka (bezprostředního předchůdce vývojově nejstarších lidí) – exemplář pak také nazvali Lucy a pod tímto jménem je všeobecně znám v odborném světě: klip s obálkou alba 

     Spirituál kvintet: Stará archa (Kocábka) (Československo, 1978; česká verze amerického spirituálu Old Ark´s Moving): píseň z prostředí amerických černochů zpracovává půvabným lidovým podáním biblický starozákonní příběh o potopě světa, kterou Bůh seslal na hříšné lidstvo a která se stala metaforou nečekaného zásahu vyšší moci do dějin: televizní vystoupení; původní verze;

     Spirituál kvintet: Starý příběh (Československo, 1985): česká verze amerického spirituálu, český text se týká vyjití Izraelitů z egyptského zajetí přes Rudé moře a poušť do Palestiny (země, kterou jim Bůh zaslíbil), jde o jednu z klíčových událostí starozákonních dějin, její metaforický smysl se soustřeďuje kolem výzvy odvrhnout otroctví zajišťující (pouhou) obživu a rozhodnout se pro svobodu, byť ta přináší také nejistotu: klip;   

     Helena Vondráčková: Přejdi Jordán (Československo, 1968): píseň o řece, za níž se rozkládá svobodná země starozákonnímu lidu Bohem zaslíbená, skladba se svým námětem zařadila mezi příznačné projevy populární kultury v nadějeplném československém roce 1968: klip (ovšem s poněkud nepřípadným novozákonním laděním);

     Waldemar Matuška: Jezabel (1964): píseň je inspirována starozákonní postavou krásné, ale hříšné a panovačné fénické princezny Jezábel, manželky izraelského krále Achaba, kterou nakonec její odpůrci zabili svržením z okna paláce (autorem originální písně z r. 1951 je zpěvák amerického Jihu Wayne Shanklin, zajímavostí je počet francouzských verzí): klip; Marty Wilde, Edith Piaf, Charles Aznavour,    

     Miro Žbirka: Atlantída (Československo, 1982): píseň odkazuje na fiktivní ideální ostrovní stát zmiňovaný starořeckým filozofem Platónem a údajně zničený mohutnou přírodní katastrofou, která jej pohřbila na mořské dno: koncertní klip; zpěv Bára Basiková;   

     Jiří Voskovec – Jan Werich – Jaroslav Ježek: David a Goliáš (Československo, 1937): píseň z historické komedie Osvobozeného divadla Těžká Barbora (s protifašistickým akcentem) je moderní parafrází známého starozákonního příběhu, kdy pastevec David, budoucí nejvýznamnější izraelský král, rozhodl o izraelském vítězství nad útočícími Filištíny tím, že v souboji kamenem vrženým z praku zabil filištínského obrovitého válečníka Goliáše: klip s předscénou;     

     Boney M: Rivers of Babylon (Západní Německo, 1978): hudební a taneční skupina vzniklá v Západním Německu, složená především z karibských zpěvaček a vytvářející chytlavé studiové nahrávky pop music, vyprodukovala píseň s textem, jenž je variací na biblický starozákonní 137. žalm U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem, jenž vyjadřuje stesk Židů v babylonském zajetí po palestinské vlasti, symbolizované pevností Sijón v tamější metropoli Jeruzalémě: klip s ilustracemi a textem;    

 

     Vánoční písně:

     Narodil se Kristus Pán (České království, konec 15. století): píseň z pohusitského období české náboženské tolerance v království dvojího lidu (většinových husitů a menšinových katolíků – i českých bratrů), jedná se o nejmonumentálnější (a také o nejstarší dodnes živou) českou vánoční píseň, velmi oblíbenou v chrámovém i profánním prostředí, jde o hlavní hudební symbol českých Vánoc: neformální vystoupení houslisty Pavla Šporcla a jeho široké rodiny;    

 

Spirituál kvintet: Poutník a dívka (Československo, 1978; česká verze amerického spirituálu Jesus Met a Woman at the Well): klip, originál (Peter, Paul & Mary);    

     Marika Gombitová: Koloseum (Československo, 1987): píseň odkazuje na obří římskou arénu vybudovanou za vlády starořímských císařů pro krvavá představení uspokojující drastický vkus velkoměstského publika: klip s fotografiemi a textem;  

     Hospodine, pomiluj ny (České země, asi konec 10. století): česká duchovní píseň se stopami předchozí staroslověnštiny, jako autor se tradičně uvádí svatý Vojtěch (Vojtěch Slavníkovec): sborový zpěv (vysoké hlasy); rapová verze Jiřího Hanuše – Hanyho (biskupské gymnasium České Budějovice);

     Svatý Václave, vévodo české země (České země, 12. – 15. století, především však 13. století): sborový zpěv (a kvalitní ilustrační doprovod); sólový zpěv Kateřina Winterová (z hudební skupiny The Ecstasy of Saint Theresa);

     Dřěvo sě listem odievá (České země, 14. století): Elthin;

     Ktož jsú Boží bojovníci (České země,1420 nebo o málo později): husitský chorál: mužský sbor (+ kvalitní ilustrace); scéna z filmu Božská Ema (Emu Destinnovou hraje Božidara Turzonovová a zpívá Gabriela Beňačková); symfonická verze;

     Amazing Grace (Velká Británie, 1779): barokní duchovní píseň, text anglikánský kněz (a bývalý kapitán otrokářské lodi) John Newton, nejčastější nápěv New Britain (anonymní, patrně z Irska), píseň dosáhla mezinárodní popularity poté, co se v 19. století rozšířila mezi přistěhovalci ve Spojených státech: Celtic Woman, česká verze Karel Gott (Už z hor zní zvon; 1974);

     Rudolf Friml (český skladatel ve Spojených státech) a Herbert Stothart (oba autoři hudby) a Otto Harbach a Oscar Hammerstein II (text): Rose-Marie (1924): americká opereta z kanadské divočiny, odehrává se ve zlaté době tamějších dobrodružných příběhů, tedy ve 2. polovině 19. století, její první uvedení na newyorské Broadwayi se setkalo s velkým úspěchem, stejně jako její filmová verze z r. 1936: Indian Love Call (Indiánská píseň lásky): klip se zpěvem a hudbou z filmu z r. 1936 (zpívají Jeanette MacDonaldová a Nelson Eddy, fotografie z natáčení a záběry z filmu); klip z filmu z r. 1954 včetně úvodní indiánské pověsti (anglicky) (zpívají Ann Blythová a Fernando Lamas); česká verze Karel Gott (koncertní klip 1975);        

     It's a Long Way to Tipperary (Velká Británie; 1912): autoři jsou Jack Judge a Harry Williams, píseň odkazuje na irské město (odkud pocházela Judgeova rodina), ale vznikla jako kabaretní popěvek v Anglii, v r. 1914 se stala populární pochodovou písní v řadách britské armády mířící do boje a dnes je považována za vůbec nejznámější vojenskou píseň První světové války: klip s frontovými fotografiemi britských vojáků v První světové válce;

     Maurice Ravel (francouzský skladatel tvořící v duchu impresionismu a expresionismu): Bolero (1928): hudba ke španělskému tanci, světově proslula originální kompozicí, kdy jediný hudební motiv je mnohokrát opakován stále obměňovanými a postupně sílícími nástroji či skupinami nástrojů (jako když malíř nanáší barvy na plátno), až vše vyvrcholí ve strhujícím finále: zkrácená a vizuálně atraktivní verze v podání orchestru nizozemského houslisty André Rieua, který se specializuje na interpretaci lehké klasiky;