Dějiny a popkultůra:

     The Beatles: Lucy in the Sky with Diamonds (Velká Británie, 1967): píseň z proslulého alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band, do historie vstoupila, když s jejím přehráváním z magnetofonu britští paleontologové ve východní Africe slavili unikátní nález kosterních pozůstatků samičky australopitéka – exemplář pak také nazvali Lucy a pod tímto jménem je všeobecně znám v odborném světě: klip s obálkou alba; 

     Spirituál kvintet: Stará archa (Kocábka) (Československo, 1978; česká verze amerického spirituálu Old Ark´s Moving): píseň z prostředí amerických černochů zpracovává půvabným lidovým podáním biblický starozákonní příběh o potopě světa, kterou Bůh seslal na hříšné lidstvo a která se stala metaforou nečekaného zásahu vyšší moci do dějin: televizní vystoupení; původní verze;

     Spirituál kvintet: Starý příběh (Československo, 1985): česká verze amerického spirituálu, český text se týká vyjití Izraelitů z egyptského zajetí přes Rudé moře a poušť do Palestiny (země, kterou jim Bůh zaslíbil), jde o jednu z klíčových událostí starozákonních dějin, její metaforický smysl se soustřeďuje kolem výzvy odvrhnout otroctví zajišťující (pouhou) obživu a rozhodnout se pro svobodu, byť ta přináší také nejistotu: klip;   

     Helena Vondráčková: Přejdi Jordán (Československo, 1968): píseň o řece, za níž se rozkládá svobodná země starozákonnímu lidu Bohem zaslíbená, skladba se svým námětem zařadila mezi příznačné projevy populární kultury v nadějeplném československém roce 1968: klip (ovšem s poněkud nepřípadným novozákonním laděním);

     Waldemar Matuška: Jezabel (1964): píseň je inspirována starozákonní postavou krásné, ale hříšné a panovačné fénické princezny Jezábel, manželky izraelského krále Achaba, kterou nakonec její odpůrci zabili svržením z okna paláce (autorem originální písně z r. 1951 je zpěvák amerického Jihu Wayne Shanklin, zajímavostí je počet francouzských verzí): klip; Marty Wilde, Edith Piaf, Charles Aznavour,    

     Miro Žbirka: Atlantída (Československo, 1982): píseň odkazuje na fiktivní ideální ostrovní stát zmiňovaný starořeckým filozofem Platónem a údajně zničený mohutnou přírodní katastrofou, která jej pohřbila na mořské dno: koncertní klip; zpěv Bára Basiková;

     Boney M: Rivers of Babylon (Západní Německo, 1978): hudební a taneční skupina vzniklá v Západním Německu, složená především z karibských zpěvaček a vytvářející chytlavé studiové nahrávky pop music, vyprodukovala píseň s textem, jenž je variací na biblický starozákonní 137. žalm U řek babylónských, tam jsme sedávali s pláčem, jenž vyjadřuje stesk Židů v babylonském zajetí po palestinské vlasti, symbolizované pevností Sijón v tamější metropoli Jeruzalémě: klip s textem;    

     Spirituál kvintet: Poutník a dívka (Československo, 1978; česká verze amerického spirituálu Jesus Met a Woman at the Well): klip, originál (Peter, Paul & Mary);

    Marika Gombitová: Koloseum (Československo, 1987): píseň odkazuje na obří římskou arénu vybudovanou za vlády starořímských císařů pro krvavá představení uspokojující drastický vkus velkoměstského publika: klip s amatérskými záběry z Říma;

     Hospodine, pomiluj ny (České země, asi konec 10. století): česká duchovní píseň se stopami předchozí staroslověnštiny, jako autor se tradičně uvádí svatý Vojtěch (Vojtěch Slavníkovec): sborový zpěv (vysoké hlasy); rapová verze Jiřího Hanuše – Hanyho (biskupské gymnasium České Budějovice);

     Svatý Václave, vévodo české země (České země, 12. – 15. století, především však 13. století): sborový zpěv (a kvalitní ilustrační doprovod); sólový zpěv Kateřina Winterová (z hudební skupiny The Ecstasy of Saint Theresa);

Dřěvo sě listem odievá (České země, 14. století): Elthin;

Ktož jsú Boží bojovníci (České země,1420 nebo o málo později): husitský chorál: mužský sbor (+ kvalitní ilustrace); scéna z filmu Božská Ema (Emu Destinnovou hraje Božidara Turzonovová a zpívá Gabriela Beňačková); symfonická verze;

Narodil se Kristus Pán (České země, konec 15. století): nejstarší dodnes živá česká vánoční píseň: rodina Šporclova a přátelé;

Amazing Grace (Velká Británie, 1779): barokní duchovní píseň, text anglikánský kněz (a bývalý kapitán otrokářské lodi) John Newton, nejčastější nápěv New Britain (anonymní, patrně z Irska), píseň dosáhla mezinárodní popularity poté, co se v 19. století rozšířila mezi přistěhovalci ve Spojených státech: Celtic Woman, česká verze Karel Gott (Už z hor zní zvon; 1974), 4 tenoři;

Rudolf Friml (český skladatel ve Spojených státech) a Herbert Stothart (oba autoři hudby) a Otto Harbach a Oscar Hammerstein II (text): Rose-Marie (1924): americká opereta z kanadské divočiny, odehrává se ve zlaté době tamějších dobrodružných příběhů, tedy ve 2. polovině 19. století, její první uvedení na newyorské Broadwayi se setkalo s velkým úspěchem, stejně jako její filmová verze z r. 1936: Indian Love Call (Indiánská píseň lásky): klip se zpěvem a hudbou z filmu z r. 1936 (zpívají Jeanette MacDonaldová a Nelson Eddy, fotografie z natáčení a záběry z filmu); klip z filmu z r. 1954 včetně úvodní indiánské pověsti (anglicky) (zpívají Ann Blythová a Fernando Lamas); česká verze Karel Gott (koncertní klip 1975);        

     It's a Long Way to Tipperary (Velká Británie; 1912): autoři jsou Jack Judge a Harry Williams, píseň odkazuje na irské město (odkud pocházela Judgeova rodina), ale vznikla jako kabaretní popěvek v Anglii, v r. 1914 se stala populární pochodovou písní v řadách britské armády mířící do boje a dnes je považována za vůbec nejznámější vojenskou píseň První světové války: klip s frontovými fotografiemi britských vojáků v První světové válce;

Maurice Ravel (francouzský skladatel tvořící v duchu impresionismu a expresionismu): Bolero (1928): hudba ke španělskému tanci, světově proslula originální kompozicí, kdy jediný hudební motiv je mnohokrát opakován stále obměňovanými a postupně sílícími nástroji či skupinami nástrojů (jako když malíř nanáší barvy na plátno), až vše vyvrcholí ve strhujícím finále: zkrácená a vizuálně atraktivní verze v podání orchestru nizozemského houslisty André Rieua, který se specializuje na interpretaci lehké klasiky;      

     Škoda lásky (Československo; 1927/1934): česká polka skladatele Jaromíra Vejvody, dodatečně (po 7 letech) získala text od Vaška Zemana (text je založen na smutné love story, která kontrastuje s veselou melodií), jako hudební skladba rychle dosáhla mezinárodní popularity a byla ve vícero zemích otextována v tamějším jazyce, stala se populární vojenskou písní hned v několik armádách za Druhé světové války, dokonce v Německu (jako Rosamunde již z r. 1938), ale nejvíc proslula v anglosaských armádách jako Roll out the Barrel / Beer Barrel Polka a jako neoficiální hymna amerického námořnictva Here Comes the Navy; kolem poloviny 20. století tuto píseň zpívali snad všichni špičkoví zpěváci světové taneční hudby: Škoda lásky (v retro stylu a s estetikou československých televizních estrád ze 70. a 80. let); Roll Out the Barrel (taneční klip z poloviny 20. století, s anglickým textem), Here Comes the Navy (zpívají The Andrews Sisters, 1942, doprovázeno válečnými fotografiemi);  

     Kaťuša / Катюша (Sovětský svaz; 1938): píseň o dívce, která posílá dopis svému milému, který jako voják kdesi daleko střeží hranice vlasti, se stala nejpopulárnější písní sovětské armády za Druhé světové války a je dnes známá po celém světě: klip s ilustrativním doprovodem a anglickými titulky;

     Svatá válka / Священная война (Sovětský svaz; 1941): válečná píseň hymnického charakteru, vznikla během prvních dvou dnů po přepadení Sovětského svazu Německem a jeho spojenci: nahrávka od ruského vojenského hudebního souboru Alexandrovci s videozáběry pomníku bitvy u Stalingradu; 

     Slunečníce (Protektorát Čechy a Morava; 1941): píseň z filmové komedie Hotel Modrá hvězda, podle filmového příběhu první úspěšná skladba mladého komponisty, zpívá Inka Zemánková: scéna z filmu Hotel Modrá hvězda;

Time of my Life z filmu Hříšný tanec (Dirty Dancing) (Spojené státy; 1987; děj z poloviny 50. let): ústředním tématem filmu je reálný, osudový poválečný střet mezi konzervativní „generací otců“ a mladou generací, která právě vstoupila do života s odhodláním učinit život svobodnější, spravedlivější a šťastnější; ústřední dvojicí jsou rebelský tanečník Johnny (Patrick Swayze) a dívka „ze slušné rodiny“ Frances, zvaná Baby (Jennifer Greyová) – jejich společný tanec, předtím v utajení nacvičený, rozbije snobsky zatuchlou atmosféru v prázdninovém hotelu; filmová scéna;  

     Bill Haley & His Comets: Rock Around the Clock (Spojené státy; 1952): první slavná skladba hudebního stylu rock and roll, spojeného s moderním, kreativním tancem; skladba se stala celosvětově ikonickou, ovládla tehdy hitparády v řadě zemí světa a svědčila o nezvratném vpádu svobodomyslnějších poměrů ve společnosti: klip z r. 1955;

     Dáme si do bytu (Československo; 1958): swingová píseń rozverně těžící z dobové stále ještě poválečné bytové nouze, zpívají tehdy velmi populární herci Josef Bek a Irena Kačírková, televizní ztvárnění patří mezi první videoklipy na světě (režie Ladislav Rychman, pozdější režisér muzikálu Starci na chmelu): klip;

     Chubby Checker: Let's Twist Again (Spojené státy; 1960): píseň, která zpopularizovala twist jako další z řady moderních rytmických a kreativních tanců, které odpovídaly emancipační a liberalizační atmosféře na přelomu 50. a 60. let: klip s textem;

     Václav Hrabě / Vladimír Mišík: Variace na renesanční téma (Československo; 1963 – 1965): zhudebněná (1977) báseň rebelského, předčasně zemřelého básníka Václava Hraběte, silně ovlivněného americkou beat generation: klip;

     Gilbert Bécaud: Nathalie (Francie; 1964): píseň slavného francouzského šansoniéra spojuje francouzskou a ruskou melodiku a vypráví o krátkém sblížení francouzského turisty a ruské průvodkyně v půvabné Moskvě; píseň, jež si ve Francii i mimo ni získala mohutnou popularitu, odráží tehdejší politické sbližování Francie (prezident Charles de Gaulle) a Sovětského svazu (mírně reformní vůdce Nikita Chruščov): klip; 

     Starci na chmelu (Československo; 1964): první český muzikál (režie Ladislav Rychman), odehrává se během tehdy obvyklé hromadné studentské brigády na chmelnici, ústřední dvojice Hanka (Ivana Pavlová; zpívá Jana Petrů) a Filip (Vladimír Pucholt, zpívá Karel Gott) vzbudí všeobecné pohoršení, když odmítnou stádní atmosféru školní třídy a rozvíjejí svůj milostný vztah v azylu poetického vzdoru; svobodomyslný film plný moderní hudby a dynamických tanečních čísel se stal jedním ze spouštěčů jedinečné atmosféry československých 60. let: písně Den je krásný, Milenci v texaskách, Bosanova;   

     Elvis Presley: In the Ghetto (Spojené státy; 1969): píseň odráží aktivní kritický zájem tehdejších mladých tvůrců o vážné sociální problémy společnosti a svědčí o snaze obrátít k této bídné situaci veřejnou pozornost: klip s textem;