Vývoj literatury – úvodní přehled  

     Souhrn všech lidských výtvorů, materiálních i duchovních, se nazývá kultura. Kulturu lze klasifikovat podle různých hledisek (chronologických, teritoriálních, tematických atd.). V každém případě však důležitou součást kultury představuje textová tvorba. Text je jakýkoli ucelený a uspořádaný jazykový projev, mluvený či psaný. Textologické bádání zpravidla uvažuje jen texty, které jsou zaznamenány a uchovávány pro další reprodukci. Texty původně tradované ústně se označují jako ústní slovesnost. Texty vzniklé záměrně v písemné podobě tvoří písemnictví neboli literaturu. Literatura se z hlediska funkčního dělí na věcnou (převládá v ní funkce sdělovací) a beletristickou (převládá tu funkce estetická). Pokud beletristická literatura poskytuje objevnou, tvůrčí interpretaci skutečnosti, označuje se jako literatura umělecká. Druhou podskupinu beletrie představují texty, jež se spokojují jen s prostou zábavností, zbavenou hlubších obsahů: hovoříme zde o literatuře triviální.

     Existují ovšem i texty na pomezí mezi literaturou věcnou a beletrií; je to především literatura faktu (cestopisy, životopisy, vzpomínková literatura…) a beletristické texty v publicistice (tedy v hromadných sdělovacích prostředcích – médiích) (fejeton, sloupek, reportáž; esej…).

     Celou situaci ukazuje následující tabulka: 

     Počátky literatury spadají do přelomu 4. a 3. tisíciletí př. Kr., kdy v souvislosti s utvářením nejstarších států vznikalo první písmo.

     Již ve starověku se vyvinulo dvojí dělení textů na základní literární druhy: podle způsobu vyjádření skutečnosti na epiku, lyriku a drama; podle jazykové formy na prózu, poezii a drama. Tyto literární druhy se pak podrobněji člení na jednotlivé žánry: epos, tragédii a komedii, bajku, sonet, povídku, román atd.

Starověké a částečně i středověké písemnictví se vyznačují některými společnými charakteristickými rysy: (a) není přesně oddělena literatura věcná od beletristické, (b) velký vliv ústní slovesnosti se odráží v převaze poezie nad prózou, (c) hlavními faktory podněcujícími rozmanitost literární tvorby jsou pouze teritoriální, kulturní, náboženské aj. rozdíly mezi národy. Teprve v novověku, kdy se (zejména díky knihtisku) prudce zvyšuje objem literární produkce, začíná docházet k ještě bohatšímu rozrůznění beletrie: v euroamerickém prostoru vznikají jednotlivé literární směry, zpravidla začleňované do obecnějších kulturních slohů. Někdy se také vymezují jednotlivé tvůrčí skupiny. Ve 20. století se významným činitelem ovlivňujícím podobu i vývoj beletrie stala média.   

     Odborným zkoumáním umělecké literatury se zabývá literární věda.

Obrázek (Ernest Hemingway) je převzat ze stránky:

http://www.guardian.co.uk/commentisfree/2008/feb/05/sixappeal.