Karel Poláček (22. 3. 1892 Rychnov nad Kněžnou /nedaleko Hradce Králové/ – podzim /19. 10.?/ 1944 koncentrační tábor Osvětim v německém záboru Polska nebo jiný koncentrační tábor na začátku r. 1945)  

Český spisovatel a novinář.

     Pocházel z rodiny se židovskými kořeny, jeho otec měl obchod s koloniálním (smíšeným) zbožím.

     Absolvent gymnasia, během studií přesídlil do Prahy, původním povoláním úředník. Za První světové války byl v r. 1915 povolán do rakousko-uherské armády. Pak bojoval na frontách ruské a srbské: ocitl se i v srbském zajetí.

     Po poválečném návratu domů se začal systematicky věnovat literární práci. Maloměsto, jakým byl například jeho rodný Rychnov, a život středních vrstev se staly trvalým tématem jeho díla. Profiloval se jako humorista, satiricky (posměšně) líčil maloměstské charaktery (v jeho postavách se mnozí rychnovští rodáci poznávali), vyjadřoval však obecnější omezenost obyčejného člověka v soudobém městském prostředí. Hledal také její hlubší příčiny a nacházel je v povaze společenských poměrů.   

     Poláček se seznámil s bratry Josefem a Karlem Čapkovými a ti mu pomohli úspěšně proniknout do novinářského prostředí. V letech 1921 – 1928 a 1933 – 1939 pracoval v redakci Lidových novin: jeho sloupky, fejetony a soudničky jsou oceňovány jako výstižné mikroportréty nejrůznějších lidských povah, profesí a prostředí. V podobném duchu se odvíjela také Poláčkova povídková tvorba, završená sérií úspěšných románů. Silnou zbraní Poláčkova psaní byl i přirozený, ale bohatý a dobře odposlouchaný živý jazyk.

     Poláček pracoval také pro jiné noviny (např. poté, co kvůli neshodám s šéfredaktorem opustil Lidovky, působil v letech 1928 – 1933 v Českém slově a do LN se vrátil až za jejich nového šéfa, spisovatele a novináře Eduarda Basse). Přispíval do různých časopisů a spolupracoval s filmaři.

     Někdy používal pseudonym (umělecké krycí jméno) Kočkodan.

     Patřil mezi pátečníky (pánskou společnost blízkou prezidentu Tomáši G. Masarykovi, která se pravidelně scházela v pražské vile bratří Čapků). Byl členem stolní společnosti Táflrunda v pražském Společenském klubu (náleželi do ní také novinář LN Ferdinand Peroutka, herec Hugo Haas aj.).

     V r. 1920 se oženil s pětadvacetiletou Adélou Herrmannovou, která byla již jeho studentskou láskou (jejich dcera Jiřina, narozena 1921, přežila Druhou světovou válku ve Velké Británii a v r. 1968 emigrovala podruhé, tentokrát do Kanady). Manželství bylo rozvedeno r. 1939, Poláčkovou přítelkyní se stala o 15 let mladší právnička Dora Vaňáková.   

Po začátku německé okupace Českých zemí (1939) byl Poláček jako občan židovského původu perzekvován (politicky pronásledován) a musel z Lidových novin odejít (poslední sloupky a soudničky mu zde vyšly r. 1939). Ještě publikoval román Hostinec U kamenného stolu, ovšem pod jménem výtvarníka Vlastimila Rady.

     V r. 1943 byli Karel Poláček s Dorou deportováni do koncentračního tábora v Terezíně a odtud r. 1944 do koncentračního tábora Osvětim. Poláček byl umučen buď v Osvětimi na podzim 1944 nebo v dalším koncentračním táboře na začátku r. 1945. V koncentráku zahynuly také bývalá Poláčkova manželka Adéla a přítelkyně Dora.

     Ironií osudu zůstává, že ačkoli je Poláček dnešní české veřejnosti znám především jako autor veselé knížky o dětech z východočeského maloměsta Bylo nás pět, sám ji na knižních pultech nikdy neviděl: napsal ji za okupace a vyjít mohla až po skončení války.

Některá díla:

Románová tetralogie (čtyřdílný soubor) odehrávající se před 1. světovou válkou a za války: Okresní město (1936), Hrdinové táhnou do boje (1936), Podzemní město (1937), Vyprodáno (1939); autor zamýšlel pentalogii, ale poslední díl už nestihl dokončit; 

Další romány Dům na předměstí (1928; stejnojmenný film 1933: režie Miroslav Cikán, hrají Hugo Haas, Hana Vítová, Antonie Nedošínská), Muži v offsidu: Ze života klubových přívrženců (1931; již v témže roce filmový přepis: režie Svatopluk Innemann, hrají Hugo Haas, Jindřich Plachta, Eman Fiala, Jiřina Štěpničková, Theodor Pištěk), Hlavní přelíčení (1932), Michelup a motocykl (1935), Hostinec U kamenného stolu (1941, pod jménem Vlastimila Rady, který knihu také ilustroval; velký úspěch – do r. 1943 celkem 3 vydání; natáčení filmového přepisu dokončeno 1948: režie Josef Gruss, hrají Jiřina Šejbalová, Růžena Šlemrová, Stanislav Neumann, Saša Rašilov, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský);

Knížky pro děti Edudant a Francimor (1933, ilustroval Josef Čapek; animovaný televizní seriál krátkometrážních, večerníčkových filmů Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor, 1993: režie Jaroslava Havettová, mluví Milan Šteindler), Bylo nás pět (vznik asi 1939 – 1943, vyšlo 1946;  úspěšná rozhlasová četba na pokračování z r. 1953: četl František Filipovský; televizní seriál 1994 velmi volně podle knižní předlohy: režie Karel Smyczek, hrají Adam Novák, Oldřich Navrátil, Dagmar Veškrnová); 

Povídkové soubory Povídky pana Kočkodana (1922), Lehká dívka a reportér (1926), Povídky israelského vyznání (1926);

Sbírka Židovské anekdoty (1933);

Námět k filmu U nás v Kocourkově (1934: režie Miroslav Cikán, hrají Jan Werich, Jindřich Plachta, Václav Trégl, Zdeňka Baldová, Světla Svozilová);  

Výbory novinářských textů Soudničky (1999), Povídky, sloupky, fejetony (2001);

Deník Se žlutou hvězdou (Deník z roku 1943) (1959).