Svatá Ludmila
16. 9. 921 – 1100 – 2021
Ludmila byla dcerou velmože (Slavibora?) z (českého) kraje severně od středního Labe (kraj Pšov nebo západoslovanské Srbsko).
Narozena kolem r. 860 (tento i všechny další časové údaje jsou přibližné);
Sňatek s (asi 22letým) Bořivojem r. 874/875 ve 14/15 letech;
Matkou Spytihněva I. r. 875 v 15 letech;
Matkou Vratislava I. r. 888 ve 28 letech;
Kněžna-vdova r. 888/889 ve 28/29 letech;
Tchyní (asi 16leté) Drahomíry, manželky (asi 18letého) Vratislava, r. 906 ve 46 letech;
Babičkou Václava r. 907 ve 47 letech;
Přežila (40letého?) syna Spytihněva a stala se babičkou Boleslava r. 915 v 55 letech;
Přežila (33letého?) syna Vratislava v únoru 921 v 61 letech;
Zavražděna z podnětu (31leté?) Drahomíry 15. nebo 16. 9. 921 ve věku 61 let.
Máme-li věřit legendám, Ludmila vedla své vnuky spíše k vzdělanosti (v duchu byzantsko-velkomoravské tradice) než k vojenství. Historici konstatují, že Ludmila zřejmě nepřikládala velký význam tomu, že se centrum Východofranské říše / Německa přesunulo z bavorského (podunajského) Řezna do saského (polabského) Magdeburgu, odkud nová dynastie Otonců mohla snáze útočit do Čech. V tom se Ludmila ostře odlišovala od své snachy Drahomíry (z prostředí Polabských Slovanů), která saskou rozpínavost poznala již ve své rodné zemi. K zavraždění Ludmily – na hradišti Tetín nad Berounkou – Drahomíra poslala dva vikingské bojovníky – Gomana a Tunnu –, které si jako členy své osobní stráže kdysi přivedla do Čech ze své vlasti.
Proložní legenda o svaté Ludmile
(…) Přišedše pak vrahové ti, shromáždili množství zlosynů sobě podobných. Když pak byl večer, obstoupili dvůr se zbraněmi a rozbili dveře a vešli do domu. Chopivše pak Ludmilu, vhodili provaz na hrdlo její a udusili ji.
A tak vzala konec života v den sobotní, v první hodinu noční, živši let šedesát a jedno [léto], Bohu se zalíbivši a korunu mučednickou přijavši.