4. 6. 1920 (100 let) – V paláci Trianon v areálu francouzského královského zámku Versailles představitelé Dohody, vítězné strany v První světové válce, podepsali mírovou smlouvu s představiteli Maďarského království, čímž mj. bylo dokončeno utváření území nově vzniklé Československé republiky:

     Trianonská smlouva znamenala – a stále znamená – přelomovou událost v politickém územním vývoji střední Evropy, podobně jako Versailleská smlouva s Německem (28. 6: 1919) a Saintgermainská smlouva s Rakouskem (10. 9. 1919) uložila poraženým státům velmi tvrdé podmínky, přičemž s Maďarskem se jednalo obzvlášť razantně, neboť po válce tam nakrátko (1919) vznikla komunistická Maďarská republika rad a pak Maďarské království, pro něž však Maďaři nenašli panovníka, a tak tam vládl (od března 1920) fašizující diktátor Miklós Horthy, ovšem Trianonská smlouva potvrdila konec cizí nadvlády na Slovensku (vlastně vůbec poprvé ve slovenských dějinách), Maďarsko bylo po válce považováno za největší bezpečnostní riziko v Evropě, podle zásady o právu národů na sebeurčení, kterou do mírových jednání vnesl především americký prezident Woodrow Wilson, Maďarsko zůstalo omezeno jen na území s maďarsky mluvícím obyvatelstvem, takže jeho rozsah se ve srovnání s předválečným stavem (Uherské království v rámci Rakousko-Uherska) pronikavě zmenšil, navíc strategické ohledy vedly Dohodu k tomu, že některé maďarskojazyčné oblasti byly přičleněny k Rumunsku a Československu, které byly počítány mezi vítězné státy, nynější maďarský premiér Viktor Orbán prosazuje pojetí maďarské vládní politiky jako obhajobu zájmů všech etnických Maďarů, což je mnohem problematičtější zásada než Orbánův mediálně lynčovaný odpor vůči aktuálnímu rozhodujícímu německému vlivu v Evropské unii.