14. července 1420 (600 let) – Na vrchu Vítkov vně pražských hradeb došlo k bitvě, v níž husité vedení Janem Žižkou z Trocnova porazili křížovou výpravu vedenou římským králem Zikmundem Lucemburským:

 

Film 1.část

 

Film 2.část

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Po smrti českého krále Václava IV. se jako nápadník českého trůnu přihlásil Václavův mladší bratr, římský a uherský král Zikmund, ovšem zároveň se česká politika – po pražské defenestraci 1419, tedy po začátku Husitské revoluce – demokratizovala a její představitelé předložili Zikmundovi jako podmínku pro zvolení (český královský trůn byl od 13. století volený) souhlas s husitskou podobou křesťanské víry, tedy s mešním svatým přijímáním podobojí (ve formě chleba a vína; šlo o liberalizační symbolický krok), Zikmund požadavek odmítl a rozhodl se České království vojensky dobýt v souhře s papežem Martinem V., který vyhlásil proti českým kacířům křížovou výpravu, křižácké vojsko se shromáždilo ve Vratislavi, metropoli českého Slezska, a odtud vyrazilo přes východní Čechy ku Praze, křižácká armáda o síle zhruba 30 – 40 tisíc mužů z drtivé většiny evropských zemí páchala po cestě brutální násilnosti s mnoha českými obětmi na životech, Zikmund se svými stoupenci z řad českého panstva obsadil Pražský hrad a Vyšehrad, třetí z návrší kontrolujících Prahu – horu Vítkov s vinicí – ovšem drželi husité, kteří zde vybudovali srubové opevnění, 14. července 1420 menší část Zikmundových křižáků (7 – 8 tisíc obrněných jezdců) podnikla proti srubům na Vítkově útok, zdejší obraně o síle jen několika desítek bojovníků velel husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova, drtivá převaha křižáků přivedla husity na Vítkově do velmi svízelné situace, avšak vzápětí na Vítkov dorazily přímo z Prahy početné posily, které tvořili husité pražští a táborští, křižáci byli poraženi a plánů na dobytí Vítkova, a tedy na úplné obklíčení Prahy, které by bývalo mohlo vést ke kapitulaci města, se museli vzdát; bitva na Vítkově – dále zpopularizovaná v 19. století románem Aloise Jiráska Proti všem a ve 20. století stejnojmenným historickým filmem – se stala prvním a zároveň nejatraktivnějším husitským vítězstvím nad křižáky, kteří se v počtu podobném křížovým výpravám proti muslimům museli nyní sklonit před válečným uměním i bojovým odhodláním poloselských husitských oddílů, Vítkov byl posléze spontánně přejmenován na Žižkov a ve 20. století tam byl vybudován památník československých bojovníků za národní svobodu, završený monumentální – a kupodivu dodnes neodstraněnou – jezdeckou Žižkovou sochou.    

 

 

I. křížová výprava - bitva na Vítkově hoře (14.07.1420)