27. června 1990 (30 let) – Vznikla československá vláda premiéra Mariána Čalfy, která byla po 55 letech první vládou československého státu ustavenou na základě výsledků plně demokratických voleb:

 

     Volby proběhly 8. – 9. června 1990 (s impozantní volební účastí 96 %), jejich konání bylo jedním z nejdůležitějších požadavků úspěšné Sametové revoluce z listopadu a prosince 1989, volilo se do parlamentních těles vytvořených ještě v éře komunistické diktatury (konkrétně v letech 1968 – 1969), povahou nejbližší modernímu zákonodárnému sboru byla Sněmovna lidu (nyní měla 150 poslanců), kde revoluční hnutí Občanské fórum (České země) a Veřejnost proti násilí (Slovensko) získaly dohromady 87 křesel (68 + 19; slabá většina s pouhými 58 %), překvapením byl relativní úspěch komunistické strany (23 poslanců a 2. místo mezi parlamentními subjekty) a naopak totální propad národně socialistické strany, která předtím měla na revolučním dění 1989 významný podíl, volby a následné sestavování federální (celočeskoslovenské) vlády se odehrávaly ve stínu rostoucích separatistických nálad v řadách slovenské politické reprezentace (která si již v dubnu 1990 vydobyla změnu oficiálního názvu státu na pravopisně krkolomnou Českou a Slovenskou Federativní Republiku), vládu jmenoval revoluční vůdce a od prosince 1989 československý prezident Václav Havel, premiér Marián Čalfa (slovenské národnosti a vzděláním právník) patřil v 80. letech k nadějným mladým funkcionářům Komunistické strany Československa, která odolávala tehdejším pokusům o liberalizaci komunistického režimu, ale během Sametové revoluce rychle pochopil realitu, zpacifikoval dogmatické komunisty mezi tehdejšími poslanci, navázal osobní přátelství s Havlem a v čele federální vlády stál již od 10. prosince 1989 (přičemž krátce po tomto datu zahodil svou komunistickou členskou legitimaci), nynější Čalfovu vládu nazvali novináři vládou národní oběti, neboť jejím hlavním úkolem – nakonec v zásadě splněným – byla sociálně bolestivá modernizační transformace státu, během níž se jako příští vůdčí osobnost české politiky vyprofiloval Čalfův ministr financí Václav Klaus; předsedou vlády České republiky nyní byl (již od února 1990) Petr Pithart, někdejší aktivista reformně komunistického Pražského jara 1968, pak disident s konzervativními postoji a nyní planě filozofující politik bez schopností pro náročné názorové a mocenské střety, předsedou vlády Slovenské republiky se nyní stal Vladimír Mečiar, který svůj kabinet orientoval na rozložení Československa a obnovení slovenské státní suverenity (po bezmála půlstoletí), což se nakonec také v r. 1992 stalo, čímž Čalfova vláda po 2 letech fungování skončila; přesto však československé volby 1990 a následný vznik vlád federální i republikových lze právem považovat za dějinné vyvrcholení československého návratu k demokracii.  

 

 

Kdo nevolí, volí komunisty. Poslední vzepětí plakátu a první ...

 

 

Aktéři „sametu“. Co dělali v listopadu '89 a po něm? — ČT24 ...

 

 

https://domaci.ihned.cz/c1-64126760-pred-25-lety-se-v-ceskoslovensku-otevrely-volebni-mistnosti-pro-prvni-svobodne-volby

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/volby-1990-svobodne-volby-obcanske-forum-ksc.A200409_142538_domaci_cern